Na polích se v současné době vyskytuje poměrně široké spektrum jednoletých a vytrvalých plevelů v závislosti na půdně-klimatických podmínkách a systémech a skladbě pěstovaných plodin. Různé skupiny plevelů reagují rozdílně na jednotlivé změny při pěstování zemědělských plodin. Některým plevelným rostlinám více vyhovuje vyšší zastoupení ozimých plodin v osevním postupu, jiným jarních plodin a okopanin. Mnoho plevelů je však schopno se vyvíjet v ozimých i jarních plodinách. Mezi plevele schopné se prosadit ve všech plodinách patří vytrvalé plevele, a to zejména pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Desv.).
Jak uvádí v článku zařazeném v časopise Úroda odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV), pýr plazivý se může rozmnožovat generativní i vegetativní cestou. Vytváří mohutný kořenový systém s kořenovými oddenky, které jsou zdrojem dalšího zaplevelení. Při pravidelném zpracování půdy je kořenová soustava rozrušována a z jednotlivých segmentů se vytvářejí nové rostliny. Regulace pýru plazivého je zpravidla složitější než u jednoletých plevelných druhů. Základem je prevence, která spočívá v dodržování všech pěstitelských opatření a zásad péče o půdu. Pro dosažení úspěchu je nutné využívat všech součástí metod regulace a nespoléhat pouze na jednotlivá opatření. Základem je střídání plodin v osevním sledu, zpracování půdy a agrotechnika, dokonalá technologie setí plodin, péče o plodiny včetně technologie jejich sklizně. Významnou součástí je samozřejmě cílené používaní účinných herbicidů při přesném dávkování a ve správnou dobu z pohledu jejich optimálního účinku. Zanedbání regulace plevelů v jednom roce (plodině) má mnohdy za následek vytvoření obrovské zásoby generativních i vegetativních diaspor, které poté působí problémy v mnoha dalších plodinách. Na orné půdě je pýr plazivý schopen se rozmnožovat i generativním způsobem, zvláště v ozimých porostech řepky a obilnin.
Výskyt pýru plazivého významně ovlivňuje především střídání plodin, zpracování půdy, výživa rostlin a v neposlední řadě používání herbicidních látek. Podrobně toto téma zpracovává článek doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., z VÚRV v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2020).*
