Plevelová společenstva se neustále vyvíjejí, mění svoje složení v závislosti na změnách osevních sledů, zpravování půdy a skladbě používaných herbicidů v systémech regulace plevelů. Velmi často je diskutován problém nově se šířících invazních plevelných druhů na zemědělské půdě.
Problém šíření invazních plevelů je poměrně významný, týká se především teplomilných plevelů, které se k nám postupně šíří vlivem probíhajících změn klimatu. Tématem se v Úrodě č. 7/2019 zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Upozorňuje, že zavlečené plevelné druhy jsou poměrně velkým rizikem pro zemědělce. Významné a velmi často pomíjené jsou i expanze našich původních rostlin z nezemědělské půdy na půdu ornou. Tyto změny druhového spektra plevelů na orné půdě probíhají nepřetržitě a jsou ovlivňovány především skladbou pěstovaných plodin, osevními sledy, zpracováním půdy, agrotechnikou, používanými herbicidy a sklizní plodin. Proto se může stát, že i z méně významného druhu, který se přirozeně vyskytuje na nezemědělské půdě, se stane významný plevelný druh. Takových plevelů je celá řada, například kamyšník širokoplodý a kamyšník polní. Mezi tyto méně známé plevele patří například barborka obloučnatá.
Barborka obloučnatá (Barbarea arcuata) patří mezi druhy, které se vyskytují na našem území roztroušeně, místy hojněji. Nejčastěji se vyskytuje na krajích cest, mezích, na náplavech podél vodních toků, silničních a železničních náspech a podobně. Upřednostňuje lehčí písčité a skeletovité půdy s kyselou reakcí. Je to nenápadná rostlina, která si velmi často všimneme až v období, kdy začíná kvést.*
