Používání hnojiv a související oblasti jsou v České republice upraveny příslušnou legislativou, která v minulém roce doznala řady změn. Novelizován byl zákon č. 156/1998 Sb., tedy zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) a některé navazující vyhlášky.
Na semináři ke hnojení ve Zvíkovském Podhradí o tom hovořila Ing. Michaela Budňáková z Ministerstva zemědělství, kde působí jako ministerský rada. Věnovala se také využívání živin v tuzemsku. Novelizovaný zákon č. 156/1998 Sb. upravuje některé požadavky na uvádění hnojiv do oběhu, ohlašování vzájemně uznaných hnojiv, vedení registru hnojiv, označování a balení hnojiv, skladování a aplikaci hnojiv i provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd a podobně, uvedla Ing. Budňáková. Dále vyčleňuje přípravky, jejichž účinná látka je zapsána v příloze nařízení EU č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, z kategorie pomocných látek podle zákona o hnojivech. I pro statková hnojiva se zavádí nová povinnost vést skladovou evidenci. Na statková hnojiva se ale i nadále nevztahují povinnosti odděleného skladování, označení skladovaných hnojiv nebo pomocných látek čitelným způsobem a zajištění, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami. Nově je zavedena ohlašovací povinnost při letecké aplikaci kapalných hnojiv a pomocných látek. Sledované parametry u organických hnojiv, při jejichž výrobě byly použity odpady, byly rozšířeny o mikrobiologické činitele.
Ing. Budňáková také připomněla, že ačkoliv spotřeba dusíku průběžně roste, fosforem a draslíkem se hnojí málo, stejně tak se málo vápní. Na datech z Eurostatu z roku 2011 (aktuálnější nejsou) ukázala, že v rámci EU aplikuje ČR v porovnání s mnoha dalšími státy vysoký podíl dusíku oproti ostatním živinám, což není příznivé. To zřejmě vede k problémům s růstem obsahu dusičnanů v podzemních vodách a plněním požadavků nitrátové směrnice.*
