Na začátku letošního roku nastoupila do své funkce nová ředitelka Družstva vlastníků odrůd (DVO) Ing. Romana Klívarová. Jak nahlíží na využití farmářského osiva, jaké jsou zájmy vlastníků odrůd a jak zacházet s právně chráněnými odrůdami, se dozvíte v našem rozhovoru.
Jaké máte v souvislosti s nástupem do funkce cíle, na které se budete chtít soustředit?
DVO funguje od roku 2002 a systém jeho práce byl příkladem pro mnohé jiné evropské země. Proto je mým hlavním cílem udržet stabilní systém farmářského osiva, který se významnou měrou podílí na udržení kontinuity šlechtění a který je respektován i pěstiteli. To je také důkazem, že pro pěstitele je šlechtění důležitou součástí jejich práce a náležitě ji oceňují. Bez nových odrůd, které si každoročně vybírají nejen na polních dnech by byl vývoj v rostlinné výrobě mnohem pomalejší. Kromě agendy farmářského osiva, kterým se DVO primárně zabývá, je naším předmětem činnosti také zastupování zájmů vlastníků odrůd a jejich hájení v České republice.
Jaké jsou tedy zájmy vlastníků odrůd?
Především produkce kvalitních, zdravých a inovativních odrůd, které svým potenciálem přispějí ke zlepšení kvality a zvýšení kvantity zemědělské produkce. K tomu, aby mohly tyto kvalitní nové odrůdy vznikat, potřebují šlechtitelé neustále dostatek prostředků. Šlechtění je dlouhodobý a nikdy nekončící proces, jehož výsledek je vždy nejistý. Vyšlechtění nové odrůdy, která je registrována, předchází zhruba deset let práce, jejíž plody jsou z velké většiny nevyužitelné a vyžaduje náklady v milionech. Potřeba využívání nových a nákladných technologií šlechtění celou práci ještě více prodražuje. Není se proto co divit, když majitelé, aby ochránily plody své drahocenné práce, nechají odrůdu právně chránit.
Co je to vlastně právní ochrana?
Právní ochrana je zákonná forma ochrany majetku, tzv. duševní vlastnictví. Duševní vlastnictví je u odrůdy stanoveno, protože jde o soubor vlastností. Její zcizení je relativně snadné a jde obtížně kontrolovat. V Evropské unii je ochrana práv k odrůdám zakotvena nařízením Rady (ES) č. 2100/94, o odrůdových právech Společenství a nařízením komise (ES) č. 1768/95, kterým se stanoví pravidla pro farmářskou výjimku. Ochrana práv k odrůdám v ČR je upravena zákonem č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Využít lze pouze jednu formu právní ochrany buď evropskou, ta pak platí pro všechny země EU, nebo národní a ta pak platí pro konkrétní stát, ve kterém byla udělena.
Celý rozhovor najdete v časopisu Farmář č. 4/2024.
