Zemědělské družstvo Dolní Újezd řeší již delší dobu problémy s hraboši. Celkově hospodaří zhruba na 9400 ha zemědělské půdy, mají 2000 kusů dojného skotu (v uzavřeném obratu stáda přibližně 4000 kusů skotu) plus menší ekochov masného skotu. Pro výživu skotu tak potřebují poměrně velké množství krmiv. Jak uvedl hlavní agronom Ing. Josef Čejka, v roce 2024 museli zaorat 450 ha jetele, který byl hraboši silně poškozen, a jako náhradní řešení zaseli luskoobilnou směsku.
Jeteloviny sklízí dva- až třikrát za rok, luskoobilnou směsku jedenkrát v objemu dvou třetin sklizně jetelů. Logické je tak po sklizni luskoobilné směsky s výnosem v zelené hmotě asi 18 t/ha (14. 6.) navázat čiroky, kterými eliminují populaci hrabošů a rozumně si zvýší množství sklizené píce. Ing. Čejka zvolil pokusně dvě varianty. První, půdoochrannou, s výsevem směsi čiroku s mastňákem a slunečnicí (10 kg/ha) přímo do strniště secím strojem Horsch Sprinter 12.25 SC, bez hnojiva. Ve druhé variantě aplikovali po sklizni luskoobilné směsky kejdu (20 t/ha se zapravením), následovalo hloubkové zpracování na 20 cm a setí čiroku (25 kg/ha) secím strojem Horsch Pronto 8 DC na rozteč 15 cm. Předpokladem byla sklizeň píce na senáž, technologie byla proto doplněna válením. V obou případech byla použita odrůda čiroku Ruzrok, shrnul Ing. Čejka.
Dynamika nárůstu čistosevu byla podle hlavního agronoma velmi rychlá díky setí do prohřáté půdy a první seč po 46 dnech byla výrazně dříve, než uvádí metodika. Proběhla 30. 7. s výnosem 15 t/ha v sušině kolem 28 až 30 %. Po osmi až deseti dnech po sklizni porost zregeneroval a začal obrůstat. Ke konci září byl opět ve vhodné fázi pro sklizeň. Druhá seč dosáhla obdobného výsledku – 13 t/ha. V součtu i s luskoobilní směskou (18 t/ha) se výnos pohyboval na úrovni 45 t/ha. Směsku plodin (čirok, mastňák, slunečnice) plánovali zapravit do země pro plný efekt fumigace. Nakonec tento plán uplatnili pouze na 5 ha a zbytek sklidili s výnosem 25 až 35 t/ha. Jak upozornil Ing. Čejka, sklizeň směsky proběhla v říjnu, což nebyl zcela ideální termín, ale přednost dostala v tu dobu kukuřice. Povětrnostní podmínky, které na podzim panovaly (silné srážky, nárazový vítr…), způsobily výrazné výnosové ztráty. Ve sklizené píci byl vysoký podíl zrna čiroku a slunečnice, obě plodiny byly v tu chvíli ve voskové zralosti.
Na rozdíl od porostu s jetelem nachovým na osivo (extrémní poničení hraboši) v čistosevu Ruzroku i ve směsce došlo k výraznému snížení populace hrabošů. Husté porosty a specifické metabolity, například kyanogenní sloučeniny, které čirok vylučuje, odpuzují hraboše a narušují jejich biotopy, vysvětlil agronom.
Pokusy v ZD Dolní Újezd nekončí sklizní. V rozborech, pro které odebrali vzorky na počátku listopadu, stanovují živiny plus produkci bioplynu v čistém čiroku (sklízen dvakrát dvoufázově) a čirokové směsi (sklízena jedenkrát a přímo). Průměrné hodnoty rozborů sklizeného čiroku jsou následující: sušina 31,7 %, N-látky 12,5 %, tuk 2,1 %, škrob 5,5 %, NEL 5,4 %, popel 7,5 %, produkce bioplynu (PB) 192,8 m3/t a PB v sušině 610,2 m3/t.*
Více inspirace naleznete na www.trvaleudrzitelnezemedelství.cz.
Zveřejněné fotografie: Foto archiv ZD Dolní Újezd
