Kauza geneticky modifikovaných plodin se v Evropě vleče již dvacet let. Současný problém nedostatku a zdražování potravin ji staví do popředí v globálním měřítku. Mohlo by se zdát, že genetická modifikace je téma odborné, ale z více než devadesáti procent jde pouze o politickou záležitost.
Výše uvedené informace zazněly na tiskové konferenci Evropou obchází strašidlo geneticky modifikovaných potravin, která proběhla na konci května v Praze. Podle prof. RNDr. Jaroslava Drobníka, CSc., předsedy Sdružení Biotrin, vyplývá pro Českou repulbiku významná politická situace z hlediska návaznosti českého předsednictví Evropské unii po francouzském. „Francie předkládá restriktivní návrh, ve kterém se vyjadřuje výhradně proti geneticky modifikovaným plodinám,“ uvedl a pokračoval. „Jestliže francouzský prezident Nicolas Sarkozy zakáže pěstovat Bt-kukuřici, již ho nezajímá, co se bude dít a jaká jsou rizika. Pěstitelé budou muset aplikovat insekticidy proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), v opačném případě se značně zvýší nebezpečí přítomnosti mykotoxinů ve sklizeném zrnu nebo siláži.“
Neexistují důkazy proti
Prof. Drobník připomněl, že regulace geneticky modifikovaných plodin stojí na paradigmatech, které již v době vzniku (na konci 80. let minulého století) neměly žádný vědecký podklad. „V současné době, téměř po dvceti letech, nikdo nemá důkazy o tom, že rizika nových odrůd plynou ze způsobu šlechtění, a že jedině genetické modifikace jsou zdrojem rizik,“ uvedl.
Mají tedy geneticky modifikované plodiny mimořádné postavení? „Nemají,“ tvrdí prof. Drobník. Podle zákona o odrůdách se každá nová od dosavadních musí lišit nejméně jednou novou vlastností, která je stálá. Musí mít tedy nejméně jeden nový gen a produkovat jiné bílkoviny než dosavadní odrůdy. Jak vysvětlil prof. Drobník, podle výsledků Lisabonské univerzity obsahuje radiační mutant neobvyklých bílkovin dvakrát více než odrůda získaná transgenezí. Vyplývá z toho tedy, že riziko zdravotních dopadů je u radiačního mutantu větší než u GM plodin.
Na nejčastěji citovanou námitku: „Nebylo přesvědčivě prokázáno, že geneticky modifikované plodiny nemají škodlivý účinek na lidské zdraví“ se nedá podle článku prof. Drobníka zveřejněného na internetu odpovědět jinak než analogií: „Nebylo přesvědčivě dokázáno, že pod Vyšehradskou skálou nežije vodník Čochtan. Nebo snad někdo o takovém přesvědčivém důkazu ví?“
Přísná regulace
V roce 2000 byl definován princip předběžné opatrnosti (PPO) a podle prof. Drobníka se jím bohužel ani Evropská unie, ani členské státy neřídí. Postěžoval si, že evropská regulace je nejpřísnější na světě, dokonce striktnější než regulace jedovatých chemikálií. Jak uvedl doc. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, PPO působí zemědělcům mnoho komplikací. Pěstitel podléhá přísným pravidlům, která mají zabránit kontaminaci produktů, jež se pěstují v režimu ekologického nebo konvenčního zemědělství. Zemědělec musí plochy GM plodin ohlašovat, evidovat, dodržovat izolační vzdálenosti, značit produkty při prodeji a podobně.
„Při uplatňování PPO je potřeba postupovat přiměřeně, abychom neohrozili aplikaci nových technologií,“ uvedl doc. Soukup a zároveň si kladl otázky. „Co bude považováno za dostatečný vědecký důkaz – sto studií, deset let výzkumu? Kdo to posoudí a jaké důsledky může toto rozhodnutí mít? Může o věrohodnosti vědeckých důkazů rozhodovat politik? Já se domnívám, že nemůže,“ míní doc. Soukup a pokračoval: „V nejlepším případě by to mohl být úředník na základě jednoznačně daných pravidel. Pokud bude rozhodovat politik nebo komisař, nenese žádnou ekonomickou újmu.“
Potraviny se zdražují
Jak uvedl prof. RNDr. František Sehnal, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, v. v. i., za posledních osm let se potraviny zdražily čtyřikrát. Důvodem je podle něj vedle dražších vstupů (hnojiva, pohonné hmoty) i produkce plodin na biopaliva a úbytek orné půdy. Dále poukázal na to, že podle FAO (světová Organizace pro potraviny a zemědělství) by se pro potřeby lidstva měla výroba potravin do roku 2050 zdvojnásobit.
Výhody GM plodin vidí ve znalosti a prokazatelnosti genetické změny, úsporách pohonných hmot, nižším riziku kontaminace mykotoxiny, menším použití pesticidů a znečištění prostředí. Výsledkem těchto kladů je, že každoročně celosvětová plocha GM plodin narůstá. V roce 2007 se pěstovaly na rozloze 114,3 milionu hektarů, což odpovídá asi patnáctinásobku povrchu ČR.
Na druhou stranu musíme počítat také s riziky jako například šíření transgenu v přírodě nebo nepředvídatelné účinky na ekosystém. Největší zemědělské nebezpečí spočívá podle prof. RNDr. Ing. Františka Kocourka, CSc., ředitele Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., ve vysoké pravděpodobnosti selekce rezistentních populací zavíječe kukuřičného k Bt-toxinům. „V USA i jinde ve světě se tomu čelí povinným vyséváním netransgenní kukuřice na 20 % plochy, která je oseta touto plodinou. Pokud vznikne v GM porostu několik málo rezistentních jedinců, zkříží se s citlivými jedinci z netransgenní kukuřice a rezistence vymizí. Ve Španělsku, kde nejsou velké souvislé plochy kukuřice, není strategie refugií zavedena, a přesto nebyla zjištěna snížená citlivost zavíječe ke GM kukuřici,“ vysvětlil prof. Sehnal. Jak dále uvedl, žádné polní sledování neprokázalo negativní vliv na ekosystém. Totéž ukázala složitá statistická meta-analýza 47 nezávislých pokusů v USA. Prokázán byl pouze úbytek parazitoidů cílových škůdců.
Obyvatelům chybí informace
Prof. Drobník se na konferenci podivoval nad dezinformací Evropanů. Podle výzkumu Eurobarometru 41 % dotázaných Evropanů věří, že geny má pouze modifikované rajče, zatímco nemodifikované je neobsahuje. Dokonce přes 50 % oslovených lidí se domnívá, že po snědení geneticky modifikovaného jablka se jeho geny mohou změnit.
Logicky by se tedy podle prof. Drobníka mělo udělat vše proto, aby byli lidé správně informováni, například vysvětlovací kampaně. „Nicméně legislativa se spíše snaží, aby se strašák geneticky modifikovaných plodin v povědomí Evropanů udržel,“ dodal. Podle prof. Sehnala musí ekonomické tlaky vést i v Evropě k prosazení GM plodin, nebo se budeme muset uskromnit ve spotřebě potravin.
Ostrov jménem Česká republika
Na konferenci zaznělo z úst odborníků mnoho argumentů ve prospěch geneticky modifikovaných plodin. Jak je tedy možné, že EU je k těmto důkazům slepá? Podle prof. Kocourka jsou evropští zemědělci proti světovým velmi konzervativní a nechtějí příliš měnit technologie, zejména když je jejich konkurenceschopnost na světových trzích udržována subvencemi a nikoli cenou produkce. To se ovšem netýká českých pěstitelů. Uvedl, že přístup českého Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a Agrární komory ČR ohledně podpory geneticky modifikovaných plodin je velmi dobrá. „Argumenty ekonomiky pěstování GM plodin se významně do politiky nepromítají, protože stávající model evropského zemědělství je velmi deformován dotacemi a ekonomické rozdíly tam zanikají. „Očekávám, že by změna dotační politiky v Bruselu měla vést k otevření možnosti využívání moderních biotechnologií,“ vysvětlil.
