V době butonizace a počátku kvetení řepky došlo k opadům generativních orgánů, které se lišily intenzitou, ale také regionálně. Názorů a vysvětlení na toto téma je několik. Velmi častým argumentem je komplex negativních vlivů, jako jsou mrazy a blýskáček. Nechceme tyto dvě možné příčiny nijak snižovat, ale hlavní problém se nachází někde jinde, upozorňuje v článku zveřejněném v týdeníku Zemědělec (27/2025) Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Špatně vyvinuté kořeny z podzimu v důsledku přemokření, sucho na jaře, omezený příjem živin, a hlavně transport živin v rostlinách, byly hlavní příčinou velkých opadů nebo dokonce nekvetoucích porostů, uvádí autor. Vedle dusíku a dalších živin, to byl hlavně bór a vápník. Poslední dvě zmiňované živiny jsou za sucha nejen velmi špatně přijatelné z půdy, ale také se velmi omezeně v rostlině pomocí transpiračního proudu pohybují. Pokud je omezen průtok vody v rostlině, většinou v důsledku sucha, potřebné živiny se nedostanou do vrcholových částí, kde se pak stávají velmi deficitní.
Mrazová poškození a blýskáčci mohli způsobit část opadů, ale nejednalo se o majoritní a celoplošnou příčinu, dodává Ing. Bečka.
Zajímavým poznatkem letošního roku byly poměrně velké odrůdové rozdíly, nejvíce patrné v sortimentu s více než šedesáti odrůdami na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu. Odrůdy nízké a raně kvetoucí měly opadů méně než odrůdy, které kvetly později a byly vyšší. V důsledku přetrvávajícího sucha se bór a další živiny nedostaly do vrcholových částí. Ale i takto zasažené odrůdy se velmi zlepšily, a i když nejsou na první pohled tak homogenní, nasadily spoustu nových šešulí a patro zahustily, informuje Ing. Bečka.
Podrobné informace k tomuto tématu naleznete v týdeníku Zemědělec (27/2025).
Úvodní fotografie: Špatné kořeny u nekvetoucích řepek Foto David Bečka
