V předjarním období je vhodné zjistit, jak porosty ozimé řepky přezimovaly. Obzvlášť je to důležité, když během zimy klesala teplota hluboko pod bod mrazu a pole nebyla chráněna sněhovou pokrývkou, nebo když během zimy docházelo k opakovaným výkyvům teplot. Střídání teplejších dnů s mrazivými je mnohdy ještě nebezpečnější než dlouhodobé mrazy. Včasné informace o životaschopnosti ozimé řepky jsou důležité pro rozhodnutí, zda takový porost ponechat a posílit oslabené rostliny vhodným přihnojením a dalším ošetřením, nebo zaorat a shánět náhradní osivo.
Zhodnotit stav porostu
Musíme se především soustředit na stav kořenového systému, vegetačního vrcholu, počet životaschopných rostlin a další kritéria, jako je výskyt chorob – konkrétně fomové hniloby. Řepka má vysokou regenerační schopnost. Optimální počet rostlin po přezimování by měl být zhruba 50–60 rostlin/m2 (minimální alespoň 15 rostlin/m2), při vyšší intenzitě pěstování a u hybridů je doporučován nižší počet rostlin, a to optimálně asi 30–40 ks/m2. Ještě 20–30 rostlin/m2 může dát normální výnos, a při 15–20 rostlinách/m2 můžeme sklidit průměrný výnos. Rovněž při hodnocení porostu posoudíme poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení.
Podpora regenerace
Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy a stimulátory růstu (na počátku dlouživého růstu). Při (časně) jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru. S regeneračním hnojením by se mělo začít hned, jakmile se objeví bílé kořínky. Včasné dusíkaté hnojení je tím důležitější, čím bylo nižší podzimní hnojení, nebo pokud vykazují rostliny nedostatek dusíku – žluté až načervenalé zabarvení listů. První dávka dusíku u ozimé řepky podpoří regeneraci kořenového systému a listového aparátu. Zvláště po tuhé zimě se silným opadem listů má rychlá regenerace zvláštní význam, protože řepka začíná regenerovat již při 1–2 °C. Avšak v případě možnosti návratu zimy je vhodné regenerační dávku rozdělit na dvě.
Slabé a řídké porosty se doporučuje přihnojit dávkou 30–40 kg N/ha, v pozdějších termínech až 60 kg N/ha. Vhodné je použít hnojiva s nitrátovým dusíkem. U dobře zapojených a zakořeněných porostů s hustotou 30–40 rostlin/m2 v časném termínu je doporučená dávka 40–60 kg N/ha, v pozdějších termínech až 80 kg N/ha. V hodné je použít hnojiva se stabilizovanou močovinou.
Také na síru je řepka hodně náročná. První nebo druhá dávka dusíkatého hnojení by měla v dostatečném množství obsahovat také síru, což ovlivňuje nasazení šešulí.
Herbicidní ošetření
Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim, nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, pcháčem aj., lze ji ještě na jaře ošetřit přípravky Galera, Korvetto v růstové fázi řepky BBCH 20–50 (počátek prodlužovacího růstu až hlavní květenství viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy) a Zorro 300 SL v růstové fázi řepky BBCH 30–31. Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) můžete aplikovat povolené graminicidy Agil 100 EC, Focus Ultra, Fusilade Forte 150 EC, Pantera QT, Stratos Ultra aj.*
Úvodní fotografie: Řepku lze herbicidně ošetřit i na jaře, pokud nezabrala podzimní aplikace, nebo nebyla provedena Foto Josef Gall
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec (11/2024) v článku Ing. Josefa Galla, Česká společnost rostlinolékařská.