Podzim 2024 a celý následný stav a vývoj ozimů byl ovlivněn povodněmi, které přišly v září 2024. Ve všech krajích spadl dvou- až třínásobek běžných srážkových úhrnů. To způsobilo, kromě hospodářských škod a lidských tragédií, výrazné opoždění setí ozimých obilnin, protože pozemky byly obtížně újezdné a často i zatopené. Další vývoj počasí od října až do ledna byl teplý a suchý. Leden byl označen jako nejteplejší v historii měření lidstva. Ke zlomu došlo v polovině února, kdy přišly noční mrazy, které padaly v pěstitelských oblastech pod –10 °C a další arktický vzduch nás zasáhl v polovině března. V květnovém vydání časopisu Úroda (5/2025) o tom informuje Ing. Milena Bernardová ze Zkušební stanice Kluky.
Jak ovlivnil tento průběh počasí stav porostů?
Ozimá řepka byla zaseta v průběhu srpna, v teplejších lokalitách až na začátku září. Vzcházela za velmi vysokých teplot a porosty celkově trpěly nedostatkem vláhy. K výraznému zlepšení a zapojení porostů došlo po zářijových srážkách, ale rostliny byly velikostně nevyrovnané z důvodu „dvojího vzcházení“ (druhé vlny vzešlých rostlin).
V průběhu teplé zimy přezimovala řepka dobře, ale jaro se neotevřelo tak časně jako v předchozím roce 2024. Naopak přišly silné noční mrazy, slunečné dny s vyššími denními teplotami a sucho v povrchové vrstvě půdy. Tyto faktory způsobily koncem února a v březnu poškození až odumření části rostlin, které již byly po příjmu dusíkatého hnojení „nastartované“ a měly řidší pletiva. Vegetačně byla řepka na začátku jara v normálu nebo zhruba jeden týden za dlouhodobým normálem, proti loňskému roku ale měla třítýdenní zpoždění.
Odhadem pouze čtvrtina porostů ozimé pšenice byla zaseta včas, podle plánu. Naopak téměř polovina ploch byla zaseta výrazně později, po polovině října, malá část ploch nebyla zaseta vůbec. Důvodem byly již výše zmíněné podmáčené pozemky po zářijových povodních. Při podzimní inventarizaci v polovině listopadu nebyla čtvrtina pšenice vzešlá nebo pouze „píchala“ a nebyla dostatečně zakořeněná. Díky teplé zimě a provlhčenému půdnímu profilu však pšenice i ostatní ozimé obilniny stále rostly a do jara 2025 výrazně snížily vývojové zpoždění, informuje autorka článku.
Více informací naleznete v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2025).*
Úvodní fotografie: Dvojí vzcházení rostlin řepky Foto Milena Bernardová