Predátoři škůdců v ochraně skladů

Sklady obilí a dalších zemědělských produktů mají sloužit jako bezpečné místo pro uskladnění úrody, stávají se ale zároveň útočištěm celé řady druhů skladištních škůdců. Patří sem nejen dobře známí pilousi, potemníci nebo zavíječi, ale i méně nápadní škůdci, jako jsou pisivky či roztoči.

Ti všichni dokážou na uskladněných produktech způsobit významné ztráty – ať už přímým poškozením zrna, kontaminací nebo snižováním kvality. V praxi se proti nim běžně uplatňují preventivní opatření, a v případě potřeby i zásahy pomocí syntetických insekticidů v podobě postřiků nebo fumigantů. Píše o tom v Úrodě č. 9/2025 spolu s dalšími autory Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D., z týmu Ochrany zásob před skladištními škůdci (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.)

Možnosti biologické kontroly

Využívání syntetických přípravků má však svá úskalí v podobě reziduí v ošetřených komoditách, které se mohou dostat až do potravin, nebo vytvářet další rizika pro zdraví pracovníků i spotřebitelů. Dalším problémem je také narůstající rezistence škůdců vůči dostupným účinným látkám. To vše vede k tomu, že je stále větší zájem o alternativní a ekologicky šetrnější způsoby ochrany – a jedním z nich je biologická kontrola škůdců prostřednictvím jejich přirozených nepřátel, uvádí autor.

Draví roztoči (Acari)

Draví roztoči patří k nejčastějším přirozeným nepřátelům v prostředí skladů. Některé druhy se běžně vyskytují v obilních skladech, kde se živí drobnými škůdci, jako jsou škodliví roztoči a pisivky.
Typickým zástupcem je roztoč dravý Cheyletus eruditus. Tento asi 0,5 mm velký bělavý roztoč je kosmopolitní a živí se roztoči z čeledí Acaridae a Glycyphagidae (např. Acarus siro, Tyrophagus putrescentiae) a dalšími drobnými členovci, jako jsou pisivky nebo vajíčka a larvy skladištního hmyzu. Roztoč dravý (C. eruditus) se vyznačuje partenogenetickým rozmnožováním, rychlým vývojem a schopností přežívat i při nižší dostupnosti kořisti, mimo jiné kanibalismem. Optimální podmínky pro vývoj představují teploty mezi 20–30 °C a relativní vlhkost 60–90 %. V těchto podmínkách trvá vývojový cyklus 18–30 dní, v chladnějším prostředí se však může prodloužit až na 164 dní.
Vzhledem ke své účinnosti se stal roztoč dravý prvním členovcem komerčně využívaným v biologické ochraně skladů. V České republice byl dříve dostupný ve formě biopreparátu Cheyletin, prodávaného v papírových sáčcích s 2000–3000 živými jedinci, připomíná autor.*

Úvodní snímek: Dravý roztoč Cheyletus eruditus běžně se vyskytující ve skladech obilí, kde se živí škůdci, jako jsou pisivky a škodliví roztoči Foto Radek Aulický