Do Brna se na začátku podzimu sjeli přední představitelé rostlinolékařství České a Slovenské republiky, ale i Spojených států a Velké Británie. Důvodem jejich setkání bylo konání v pořadí již osmnácté České a slovenské konference o ochraně rostlin na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě. Vzhledem k obsáhlé problematice ochrany rostlin byl třídenní program rozdělen do pěti sekcí.
Jednotlivé sekce zahrnovaly nové poznatky a výsledky dlouholetých pokusů z oblasti virologie, bakteriologie, mykologie, entomologie a herbologie. Konference v metropoli Moravy se zúčastnilo přes dvě stě specialistů, ale i zájemců o nové poznatky z oblasti rostlinné výroby a ochrany rostlin. Celkem bylo prezentováno dvě stě příspěvků, a to jak formou přednášek, tak prostřednictvím posterových sdělení.
Herbologie
Jako první v sekci herbologie mohli přítomní vyslechnout příspěvek zabývající se problematikou aktuálního zaplevelení ozimé pšenice v osevních postupech s různým podílem obilnin a při monokulturním pěstování. Ten přednesla Ing. Mgr. Mária Babulicová, PhD. z Centra výskumu rastlinnej výroby – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany.
Stacionárního pokus byl založen v roce 1973 v Borovciach u Piešťan a nachází se v oblasti velmi teplé suché na černozemi hnědozemní. Výsledky prokázaly, že nejvyšší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen při 40% zastoupení obilnin a činil 6,73 t/ha. Výnos zrna při tomto podílu obilnin byl průkazně vyšší než při 60% (6,36 t/ha) i 80% (6,39 t/ha) zastoupení. Při monokulturním pěstování ozimé pšenice byl průměrný výnos 4,58 t/ha. Se vzrůstajícím podílem obilnin bylo možné sledovat nárůst aktuálního zaplevelení. Na jaře činila aktuální zaplevelenost ozimé pšenice při 40% zastoupení obilnin 26 kusů/m2, při 60% – 41 kusů/m2 a při 80% zastoupení 61 kusů/m2 po hrachu setém a 70 kusů po ozimém ječmeni. „V létě jsme pozorovali nejnižší aktuální zaplevelenost při 40% podílu obilnin (8 kusů/m2) a nejvyšší při 80% zastoupení obilnin 32 kusů/m2 po ozimém ječmeni. Druhová skladba plevelů byla pestřejší na jaře, kdy jejich celkový počet činil 18 druhů proti letním 15 druhům,“ přiblížila přednášející přítomným.
Účinnost bentazonu na opletku obecnou
Zajímavý příspěvek měl také Ing. Michal Vondra z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie, který v letech 2005 – 2008 prováděl hodnocení účinnosti diferencovaných dávek bentazonu na opletku obecnou. V maloparcelních polních pokusech, založených na polní pokusné stanici v Žabčicích, byla v zrnové kukuřici pomocí přístroje PS1 meter stanovována účinnost diferencovaných dávek bentazonu (480 g/ha, 720 g/ha a 960 g/ha) na opletku obecnou nacházející se v růstové fázi BBCH 17. První, druhý, třetí a čtvrtý den po aplikaci byla přístrojem měřena míra poškození fotosyntetického aparátu plevele herbicidem. Přístroj PS1 meter lze využít ke stanovení a predikci účinnosti herbicidů inhibujících fotosyntézu na plevele. Výsledky získané za pomoci přístroje byly následně porovnány s výsledky vizuálního hodnocení provedeného v termínu 14 dní po aplikaci. Ve všech případech výsledky predikované přístrojem PS1 meter korespondovaly s výsledky vizuálního hodnocení. „Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2005 nebyla u žádné z testovaných dávek bentazonu zjištěna dostatečná účinnost na opletku obecnou, nelze tuto účinnou látku doporučit k ošetření porostů s výskytem tohoto plevelného druhu v růstové fázi BBCH 17,“ uvedl Ing. Vondra.
Virózy brambor
O zásadním významu virů brambor hovořil Ing. Petr Dědič, CSc. z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. „Více než dvacet let se u nás při certifikace sadby v posklizňových zkouškách uplatňuje laboratorní diagnóza ELISA a je stanovena určitá hranice – kolik procent viróz může sadba příslušného stupně obsahovat. Roky 2006, 2007 a 2008 byly pro množení sadby velice nepříznivé. Přes 20 % ploch sadby bylo z dalšího množení vyloučeno, což způsobovalo množitelům obrovské hospodářské ztráty.
Také uvedl, že v posklizňových skleníkových zkouškách musí být metodou ELISA testovány všechny vzorky. Díky tomu existuje přehled, který virus se v jakém rozsahu v odrůdách vyskytuje. „V posledních třech infekčních letech je to převážně virus Y, svinutka je z hlediska výskytu na místě druhém a její podíl proti Y dosahuje přibližně deseti rpocent. A virus se nám podařilo systematickým testováním eliminovat, stejně jako X virus, který se testuje společně s M virem, a vyskytují se ve velice omezeném rozsahu,“ přiblížil současnou situaci.
Vylučování odrůd souvisí v mnoha případech s jejich náchylností, například v roce 2006 bylo těžkými viry (virem Y a virem svinutky bramboru) infikováno přes 20 % (celkem 22 odrůd) ze 177 testovaných a enormní výskyt zejména viru Y znamenal katastrofu. Proč tomu tak bylo? „Virus Y bramboru je velice známý typový představitel potyvirů, nás ovšem v posledních letech zajímá i jeho kmenová a variantová diferenciace, která byla zkoumána na základě sérotypů a reakcí hostitelských rostlin,“ sdělil přítomným Ing. Dědič. Byly formulovány patotypy (kmenové skupiny) O, C a N a pomocí specifické nekrotické reakce po infekci vybraných odrůd bramboru a dalších indikátorových rostlin byly vyděleny z N patotypu varianty NTN a Wilga. Na základě těchto prací bylo prokázáno, že v současnosti je největší frekvence výskytu izolátů ze skupiny N. Souběžně byly vyvinuty kmenově specifické protilátky, které specificky detekují sérotyp N zahrnující izoláty N a NTN (způsobující nekrózy na hlízách citlivých odrůd bramboru) a sérotyp O/C. „Kombinací těchto metod (sérologických a biologických) můžeme prokázat, o jaký izolát se jedná. Povrchové nekrózy hlíz jsou nevhodné zejména u odrůd stolních, ale též zpracovávaných na výrobky (lupínky, hranolky) pro vyšší obsah cukrů v surovině. V roce 2008 jsme z posklizňových zkoušek sadby veškeré pozitivní výsledky testu ELISA na Y virus ještě testovali sérotypově,“ zdůraznil. Z 3369 izolátů bylo 53 % sérotypu N a zbytek byl sérotyp O. V rámci sérotypu O po inokulaci na tabáky – jako mozaika reagovalo pouze 7,3 % izolátů, všechny ostatní jsou varianty PVY-N Wilga, převážně rekombinanty původních patotypů O a N.
„Ze sedmdesáti kontrolních izolátů sérotypu Y-N téměř všechny byly schopny u citlivých odrůd vyvolávat nekrotické příznaky na hlízách. Závisí pouze na citlivosti odrůdy, zda se tam nekrózy vyskytnou nebo ne. Potřebovali bychom znát specifickou reakci odrůd na infekci izoláty PVY patřící do varianty NTN nebo Wilga,“ upozornil Ing. Dědič. PVY-N Wilga má zásadní negativní vliv na proces množení a produkci sadby. Rostlina bramboru se vyznačuje většinou velmi slabými příznaky a i na šlechtitelských stanicích a u množitelů, kde je detailně znají, mohou být tyto rostliny přehlédnuty a detekovány až později v posklizňových laboratorních zkouškách.
Náchylnost odrůd k plísni bramboru
„Plíseň bramboru, jejímž původcem je Phytophtora infestans (Mont.), zůstává i nadále nejvýznamnější chorobou této plodiny nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku,“ sdělil v rámci sekce mykologie Ing. Petr Doležal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. Při intenzivním pěstování brambor patří fungicidní ochrana proti plísni bramboru mezi nejdůležitější opatření. Významnou úlohu má odolnost, respektive náchylnost odrůdy k původci choroby. „Cílem našeho pokusu bylo optimalizovat fungicidní ochranu podle náchylnosti odrůd vůči plísni v nati a na hlízách tak, aby byla účinná s minimálním počtem ošetření a aby byl menší počet vstupů chemických látek,“ zdůraznil Ing. Doležal. Pokus byl situován do centrální bramborářské oblasti, přičemž se sledovali zástupci modelových skupin odrůd podle náchylnosti vůči plísni v nati a na hlízách. Odrůda Minerva reprezentuje skupinu odrůd velmi náchylných k plísni v nati i na hlízách, odrůda Adéla je středně náchylná k plísni v nati i na hlízách. Asterix reprezentuje odrůdy náchylné v nati, ale velmi odolné proti plísni na hlízách, Kordoba odrůdy relativně odolné v nati, ale naopak náchylné vůči plísni na hlízách a odrůda Bionta reprezentuje odrůdy odolné proti plísni v nati i na hlízách. S každou odrůdou bylo založeno vždy pět variant – první – neošetřená kontrola, druhá – časné intenzivní ošetření, třetí a čtvrtá – aplikováno podle negativní prognózy (rozdíl v použitých fungicidech) a pátá varianta – úsporné ošetřeni s dlouhými intervaly mezi jednotlivými postřiky.
Sledován byl průběh klimatických podmínek, negativní prognóza, první výskyty plísně, průběh napadení natě plísní, následně byly provedeny posklizňové zkoušky – výnos hlíz, napadení hlíz, velikostní frakce. Výsledky ukázaly, že každá odrůda, respektive skupina odrůd s podobnými vlastnostmi ve vztahu k plísni bramboru, vyžaduje jiný termín prvního ošetření a další postup fungicidní ochrany k plísni bramboru v nati a na hlízách. U odolných odrůd bylo prokázáno, že lze regulovat významně počet ošetření a také je možné použít méně účinné a levnější fungicidy. Časné a intenzivní ošetření v této skupině odrůd se neprojevilo efektivně. Naopak časné zahájení ochrany a vysoká intenzita aplikace účinných fungicidů je nutná a efektivní ve skupině odrůd náchylných k plísni v nati a na hlízách.
Kdy a čím u modelových skupin
„U odrůd typu Minerva doporučujeme intenzivní ochranu s velmi časným začátkem fungicidního ošetření systémovými přípravky. Aplikace by měla být zahájena již před dosažením kritického čísla, při růstové fázi zapojení v řádku nebo i dříve,“ doporučil Ing. Doležal. Používat by se měly nejúčinnější fungicidy. Fungicidy chránící hlízy by se měly nasadit okamžitě při objevení plísně v nati. Při pětirpocentním napadení natě plísní by měla být ukončena vegetace desikací.
U středně náchylných odrůd typu Adéla doporučil Ing. Doležal ochranu podle negativní prognózy a výběr přípravků by se měl přizpůsobit infekčnímu tlaku a průběhu počasí. „Při nízkém infekčním tlaku je možné využit i levnějších přípravků na bázi mancozebu, jako je například Novozir nebo Dithane. Ukončení vegetace podle průběhu počasí mechanicky nebo desikací,“ dodal.
U odrůd náchylných k plísni v nati typu Asterix je dobré podle Ing. Doležala zahájit ochranu podle negativní prognózy systémovými přípravky. V době plné vegetace intenzivní pak zařadit do sledu nejúčinnější přípravky. Protože je tato skupina odolnější vůči plísni na hlízách, doporučil ukončení vegetace při napadení natě plísní do 30 %.
U odrůd typu Kordoba navrhnul zahájení ochrany podle negativní prognózy a použití přípravku podle infekčního tlaku. „Fungicidy chránící hlízy nasaďte již při prvním vizuálním zjištění plísně v nati a jakmile napadení natě dosáhne deseti procent, začněte desikovat,“ poradil přítomným Ing. Doležal.
Odrůdy odolné v nati i na hlízách typu Bionta doporučil ošetřit při prvním výskytu plísně a nať těchto odolných odrůd nechat přirozeně dozrát. Mechanicky je třeba však ukončit vegetaci, pokud jsou hlízy přerostlé a je třeba je sklidit. „U této skupiny odrůd lze výrazně redukovat postřiky – obvykle stačí tři ošetření. Uvedená doporučení mají platnost v letech se slabším až průměrným tlakem choroby, což se ukazuje i letos, kdy infekční tlak je velmi silný,“ konstatoval. V letech s velmi silným až extrémně silným infekčním tlakem a v rizikových lokalitách se musí provádět intenzivní fungicidní ochrana i ve skupinách odrůd odolných vůči chorobě.
Na závěr Ing. Doležal zdůraznil, že náchylnost odrůd k plísni bramboru se v průběhu času mění, což souvisí se změnami v populacích původce a ochrana vůči plísni bramboru vyžaduje neustálé sledování těchto aspektů.
Rozšíření škodlivých činitelů
Závěrečný den konference byl věnován semináři s názvem Vliv změn klimatu na rozšíření a aktivitu škodlivých činitelů, který se pořádál ve spolupráci s Českou fytopatologickou společností. Na tomto semináři bylo prezentováno deset příspěvků, ze kterých vyplynulo, že klimatická změna může mít za následek rozšíření některých nových virových, bakteriální a houbových patogenů, škůdců a plevelů. O této problematice hovořil také Prof. Michael W. Shaw z Velké Británie z Univerzity v Readingu.
Klíčové informace:
• Konala se již osmnáctá Česká a slovenská konference o ochraně rostlin na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
• Náchylnost odrůd vůči plísni bramboru se v průběhu času mění, souvisí to se změnami v populacích původce.
• Povrchové nekrózy hlíz jsou pro vyšší obsah cukrů v surovině nevhodné zejména u odrůd stolních, ale též zpracovávaných na výrobky (lupínky, hranolky).
