25.07.2004 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Potřebují především podpořit prodej

Produkty z ekologického zemědělství potřebují spíše než dotace na produkci především podporu marketingu, a to jak v nových, tak starých zemích Evropské unie. Shodli se na tom účastníci konference B na lednické Bioakademii. Tam, kde se biozemědělství rozvíjí delší dobu, se začíná objevovat nadprodukce a s ní spojený pokles cen.

„Nabídka produktů z ekologického zemědělství roste rychleji než poptávka, přetlak se projevuje především poslední dva roky. Nexistuje prakticky žádná podpora poptávky a marketingu, jedinou výjimkou bylo Dánsko. Když se přímo podpoří nabídka, cena začne klesat. Dotace mimo jiné způsobují závislost jejich příjemců na zemědělské politice,“uvedl prof. Dr. Ulrych Hamm z německé Univerzity v Kasselu. Nadbytek produkce pochází podle něj především z TTP, jde o maso a mléko, ale týká se i oliv, vína a ovoce ze Středozemí. Následkem toho se až jednu třetina bioprodukce nedaří prodat jako bio, což někdy vede, především v zemích EU 15, až k rekonverzi farem.
Růst poptávky kolem roku 1990 byl způsoben krizí konvenčního zemědělství, především různými skandály a BSE, a výhodou bylo, že národní značky dávaly spotřebitelům pocit bezpečnosti. Výraznou roli sehrálo i to, že se o bioprodukci začaly zajímat i obchodní řetězce, což vedlo ale také k mírnému poklesu cen.
Malé objemy nevýhodné
Velkou nevýhodou EZ je podle Dr. Hamma často malá produkce jednoho podniku, která není pro obchodníky zajímavá, mimo jiné také kvůli velkým nákladům na svoz a distribuci. Ty by se ale mohly snížit až o 50 % kdyby se zdvojnásobila poptávka a distribuce se chopily velké obchodní řetězce. V souvislosti se vstupem do EU se předpokládá větší export bioprodukce z nových do starých zemí unie, především ale pro zpracování, což se týká hlavně obilovin a olejnin.
Jak vyplynulo z přednášky Ing. Otto Schmidta z Výzkumného ústavu ekologického zemědělství ve Švýcarsku, pro ekologicky hospodařící podnik platí stejná ekonomické zákonitosti jako pro jakýkoliv jiný. „Je třeba udělat analýzu trhu a vlastních zdrojů a provést klasické strategické plánování. Kdo chce uspět, měl by nabízet především kvalitní, čerstvé a specifické produkty, kterým spotřebitel důvěřuje,“ uvedl.
Produkci ovlivňuje ale i dění na světových trzích. Vzhledem k vývoji jednání v rámci Světové obchodní organizace se předpokládá liberalizace obchodu se zemědělskými komoditami. „Pro ekologické zemědělství z toho vyplývá nižší ochrana na hranicích, a tedy větší dovoz, konkurence a s tím spojený pokles cen. Přesto by ale bioprodukce měla být ohrožena méně, protože zákazníci mají zájem o regionální produkty,“ uvedl BSc. Jürgen Sandes z Výzkumného ústavu ekologického zemědělství ve Švýcarsku. Jak se účastníci konference shodli, bioprodukty jsou a budou drahé, proto musejí mít tu nejvyšší kvalitu a tímto směrem je třeba tlačit na zpracovatele.
Výrobek s příběhem
Kdo chce prodávat nejefektivněji, ten zvolí pro odbyt obchodní řetězce. Ty mají svoje přednosti, ale i nedostatky. „Výzkum trhu ukázal, že supermarkety mají přímý vliv na prodej bioproduktů, ale jsou nastaveny na velké objemy. Ne všichni zemědělci ale mohou dodávat celých dvanáct měsíců ve stejné kvalitě a množství, mimoto se v supermarketech platí za marketing,“ uvedl Mgr. Tomáš Václavík se společnosti Green marketing: Zdůraznil, že je potřeba podporovat rozvoj místních trhů, potraviny by se měly spotřebovávat v oblasti, kde se vyrobily, díky čemuž tam také zůstanou finance, které za ně zákazníci zaplatí.
„Bioprodukce je výrobek s příběhem, který by se měl spotřebiteli sdělit a snažit by se o to měli všichni hráči na trhu. Spotřebitele je třeba vychovávat, aby znali hodnotu biopotravin,“ vysvětlil Václavík. K tomu je ale potřeby bezprostřední přístup k zákazníkovi, který je možný například v bioprodejnách. Ty poskytují příznivé ceny, široké spektrum, odbornou radu a inovace zavádějí rychleji než supermarkety.
Jak ale dostat běžného zákazníka do prodejen s bioprodukty? Podle přednášejících je třeba například zřídit národní centra informující o tom, co znamená bio, otevírat bioprodejny těsně vedle konvenčních a jednou v možností jsou i velké biosupermarkety. Prodejny by pak měly působit otevřeně, čehož by se mělo dosáhnout využitím velkých prostor a vstupního místa a použitím velkých oken.
Přebytky nejsou všude
Problémy s nadprodukcí některých biopotravin se ale týkají především starých zemí EU. Například v Polsku je vývoj jiný, jak uvedla Dr. Sylwia Zakowska-Biemans ze Zemědělské univerzity ve Varšavě. Biozemědělci jsou tam podle ní jsou tam méně orientovaní na trh a nemají motivaci kooperovat a vyrovnat se s kvalitativními normami. Nabídka je omezená a nerozvíjejí se zpracovatelské kapacity, mimo to je vysoká obchodní marže u produktů. Chybí jednotný systém značení a spotřebitel neví, co to znamená bio, také proto je poptávka nízká.
„Chybějí peníze na investice, odběratelé platí pozdě, banky nechtějí půjčovat. Lepší než dotace by byl nízkoprocentní úvěr. Místo produkce by se měl podpořit především odbyt, více financí by mělo jít na reklamu,“ shrnula bolesti tuzemského ekologického zemědělství Jarmila Abrlová z farmy Pollau. Ta ale patří mezi úspěšné, z Bioakademie si odnesla několik cen za umístění v Mezinárodní spotřebitelské přehlídce biovín v Pavlově pod Pálavou. U příležitosti předání Bartákova hrnce této farmě se v soutěži utkalo 34 vín z Německa, Slovenska a České republiky, absolutním vítězem pak stala Pálava ročník 1997, výběr s hroznů, z Ekologického hospodářství rodiny Abrlovy.

Výsledky Mezinárodní spotřebitelské přehlídky biovín v Pavlově pod Pálavou

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down