Půdní reakce významně ovlivňuje chemické, fyzikální a biologické půdní vlastnosti, a tím i většinu procesů, které v půdě probíhají. Je obecně známo, že dosažení (udržení) optimálního pH je možné především vápněním. Není to však jediný agrotechnický zásah, kterým můžeme okyselování půd zpomalovat.
Problematika půdního pH, působení vápenatých hmot a dalších faktorů je mnohem složitější, připomíná Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Některé souvislosti jsou často opomíjeny, nebo nesprávně interpretovány. „V některých částech tohoto příspěvku tak možná zdánlivě rozebíráme podrobnosti. To je však nezbytné nejen z pohledu vědeckého, ale i pro zdůvodnění postupů v zemědělské praxi,“ konstatuje. Z dlouhodobého hlediska by nevhodný přístup hospodaření mohl vést ke snížení půdní úrodnosti.
Hodnotu pH půdy je potřeba posuzovat v širších souvislostech s ostatními půdními vlastnostmi, jako je složení matečných hornin (minerální podíl půdy), obsah a kvalita organické hmoty (organický podíl půdy). Významnými faktory, které ovlivňují pH půdy, jsou také klimatické podmínky stanoviště, topografie a dále struktura pěstovaných plodin (osevní postup), hnojení, zpracování půdy a další. Ačkoliv hodnota pH je uváděna jako jedna z chemických půdních vlastností,vodíkové ionty ovlivňují například půdní roztok, kořenovou zónu rostlin či půdní koloidy. Okyselování půd (acidifikace) je přirozený proces snižování pH půd. Dochází k němu například z důvodu rozpouštění uhličitanů (karbonátů), zejména uhličitanů vápenatých, případně uhličitanů hořečnatých. Tím je mobilizován vápník (hořčík), který je dočasně vázán na půdní sorpční komplex. Postupně však může být ze sorpčního komplexu vytěsňován do půdního roztoku a následně vyplavován. Už v tomto krátkém odstavci lze “mezi řádky” číst, že rychlost acidifikace bude ovlivněna přirozeným obsahem karbonátů v půdách. Záleží také na faktorech, které ovlivňují jejich rozpustnost (viz dále), sorpční schopností půdy a nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty (tzv. stupeň saturace), na půdním druhu, resp. promyvnosti půdy, se kterou úzce souvisí množství srážek v dané oblasti.*
Celý článek, který se podrobně zabývá významem vápnění, vychází jako součást tématu týdne v Zemědělci č. 18.
