V rámci veletrhu Czech Food Expo, který společně s veletrhem Hobby proběhl v Českých Budějovicích, hovořila Mgr. Žaneta Vinopalová ze spolku Česká zeměpisná označení o současném stavu a potenciálu uplatnění značek kvality. Spolek se věnuje podpoře tradičních zemědělských produktů, potravin, řemeslných a průmyslových výrobků, vín i lihovin z České republiky, jejichž názvy jsou (či mohou být) chráněny jako zeměpisná označení (CHZO) a označení původu (CHOP).
Přes čtyřicet chráněných označení
V rejstříku Evropské unie se aktuálně eviduje 44 chráněných označení, včetně 13 vín pocházejících z České republiky. Chráněné označení původu nese například Český kmín nebo Všestarská cibule, které jsou velmi úspěšné, dále také Žatecký chmel, Chamomilla Bohemica, Nošovické kysané zelí, Pohořelický či Třeboňský kapr i Chelčicko-lhenické ovoce. Chráněné zeměpisné označení bychom našli u celé řady piv (České pivo, Budějovické pivo, Chodské pivo…), potravin, kde jsou notoricky známé a úspěšné Olomoucké tvarůžky, Jihočeská niva, Hořické trubičky, Karlovarské oplatky, Valašský frgál, Pardubický perník a mnohé další. Patří sem například i Český modrý mák, jehož výroba v souladu s platnou specifikací je dnes pod tlakem a budoucnost zeměpisného označení nejistá.
Jak si stojí Česká republika?
Současný zájem výrobců o označení původu a zeměpisné označení není vysoký. Spolek se ale snaží situaci změnit, zejména v souvislosti s novou legislativou EU, která rozšiřuje režim ochrany i na řemeslné a průmyslové výrobky. V mezinárodním kontextu si Česká republika nestojí nejhůře, ale západní a jižní Evropa mají výrazný náskok. „Itálie je rekordman. S nadsázkou lze říci, že sýr z každé italské vesnice má chráněné označení. Produkty mají spojené s určitou oblastí a specifickým umem,“ uvádí Vinopalová s tím, že obdobně k ochraně svých produktů přistupují například i Francouzi nebo Španělé. „Tímto myšlením bychom se měli inspirovat,“ vyzdvihla propagátorka systému chráněného označení původu a zeměpisného označení v Česku. Uvedla také, že na úrovni EU se připravují nové projekty na podporu režimu kvality s přesahem k udržitelnosti zemědělství, zejména pro země střední a východní Evropy.
Celý článek naleznete v aktuálním vydání týdeníku Zemědělec (24/2025).*
Úvodní fotografie: Mgr. Žaneta Vinopalová je propagátorkou systému chráněného označení původu a zeměpisného označení, této činnosti se věnuje ve svém volném čase Foto Barbora Venclová