Jako všechny organismy i polní plevele citlivě reagují na změny prostředí, ve kterém se vyskytují. Jakákoliv změna technologie pěstování plodin se obvykle rychle projeví na složení plevelných společenstev – citlivé druhy ustupují, odolné rozšiřují svůj výskyt. Stejný dopad má na plevele i měnící se klima. V souvislosti se změnami klimatu se nejčastěji hovoří o vyšších teplotách a nižším výskytu mrazů v zimním období, rychlém nástupu vysokých teplot na jaře, častějších a déletrvajících vlnách veder a změnách v rozložení srážek a četnějším výskytu sucha. To vše ovlivní a již ovlivňuje vzcházení, přežívání a možnosti uplatnění plevelů v porostech polních plodin. Informuje o tom ve svém článku publikovaném v časopise Úroda Ing. Josef Holec, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Mírný průběh zimy bez delšího období celodenních silnějších mrazů se již pomalu stává pravidlem. Zatímco první takováto zima na přelomu let 2006/2007 se zdála být výjimečná a odborníci se zájmem sledovali její dopady na výskyt plevelů, opakující se téměř bez mrazové zimy v posledních letech umožňují prakticky každoroční přežívání i těch druhů plevelů, které by normálně vymrzly. Jedním z druhů, které mírné zimy posledních let podle Ing. Holce pravidelně přežívají, je oves hluchý. Tento dříve výhradně jarní plevel se díky tomu vyskytuje v porostech ozimých obilnin, kde je jeho regulace poměrně obtížná. Obzvlášť nebezpečný může být jeho výskyt v množitelských porostech. Podobně je tomu s výskytem hořčice polní a ředkve ohnice v porostech řepky. Tyto dříve spolehlivě vymrzající druhy běžně nacházíme kvetoucí již v době, kdy by měly teprve vzcházet. Stejně tak v řepce běžně přezimují druhy jako pryšec kolovratec nebo bažanka roční, které jsou jinak řazeny mezi pozdní jarní plevele. Klasifikace plevelů používaná v ČR, jež je v případě jednoletých druhů ve velké míře založena právě na termínu vzcházení a schopnosti přečkat zimu, je tímto narušována a ztrácí část své informační hodnoty, shrnuje autor článku.
Kromě změn v současném druhovém spektru plevelů, kdy lépe adaptované druhy svůj výskyt posílí, naopak citlivé poklesnou na významu, se budou podle Ing. Holce šířit i takové druhy, které se u nás zatím buď vůbec nevyskytují, nebo dosud nejsou významnějšími polními pleveli a teprve proniknou na ornou půdu.*
Další informace naleznete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2020) v článku Ing. Josefa Holce, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
