Mezi luskoviny, které lze z hlediska půdních a klimatických podmínek v České republice pěstovat, řadíme hrách setý, bob, vikev, lupinu, ale také sóju. Právě luskovinám, především hrachu, se týkaly Polní dny společnosti Agritec , výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk. Představeny byly i tři nově registrované odrůdy hrachu setého. Není to Athos, Porthos ani Aramis, kdo bojuje o vaši přízeň v příštím roce, ale Audit, Velvet a Atlas.
Zájemci se však vedle luskovin mohli více dozvědět i o lnu, konopí a kmínu kořenném. Bližší informace o těchto plodinách naleznete v měsíčníku Úroda. Polní dny luskovin se po zajímavých přednáškách odehrávaly především na poli. Dokonce i bitva se musela svést. Nebyla to bitva jednoduchá, ale o přežití. V letošním roce musela nejedna plodina silně zápolit se zákeřným počasím o holý život tak, jak v 17. století královi mušketýři s gardisty kardinála Richelieue.
Dvě ocenění pro olejný len Amon
Ing. Miroslav Hochman, ředitel společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk, a předseda Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin předeslal, že letos byly pokusy založeny celkem na 35 ha. „Bohužel, jsme byly nuceni utlumit šlechtění přadného lnu, které probíhalo 67 let,“ posteskl si.
Připomněl také, že v roce 2007 byla zaregistrována žlutosemenná odrůda olejného lnu Amon. Vyznačuje se vysokým obsahem oleje a nízkým obsahem kyseliny linolenové, méně než tři procenta. Běžné lny dosahují 60–70 % této kyseliny. „Podařilo se nám tedy udělat absolutní změnu v tom obsahu, který je velmi důležitý pro potravinářské účely a pro skladování,“ pochlubil se Ing. Hochman. Na potravinářských veletrzích Salima získal Amon Zlatou Salimu, takže pokud si budete kupovat rohlíky s názvem žluté zlato, je v nich asi 25 % žlutého lnu. „Na Techagru 2010 jsme obdrželi prestižní cenu Grand Prix,“ pochlubil se oprávněně. Olejný len Amon má charakteristickou žlutou barvu semene, měkké osemení, nízký obsah kyseliny linolenové a vysoký obsah oleje v sušině semen 45 %.
V roce 2009 byla zaregistrována nová odrůda přadného lnu Rina. Tato středně raná až pozdní odrůda modrokvětého lnu je vysoce odolná proti komplexu chorob kořenů a báze stonku. Obsah celkového vlákna je středně vysoký, výnos celkového vlákna stejně jako výnos semen vysoký a HTS střední.
Vývoj ploch luskovin
Ing. Hochman uvedl, že se podařilo se zastavit pokles ploch luskovin, který nastal v letech 2005–2008. Podle šetření Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA) bylo prodáno pouze 81 % certifikovaného osiva hrachu oproti loňskému roku, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že kvalita loňského osiva byla špatná a řada partií nebyla kvůli špatné klíčivosti uznána. Navíc řada pěstitelů dala přednost farmářským osivům. Ing. Hochman se však domnívá, že i přesto plochy hrachu vzrostly o 10–15 % jako náhrada za jarní ječmen, který nebyl kontrahován, a také kvůli dobré prodejnosti hrachu a jeho přínosu do osevních sledů. Mnoho zemědělců také nahradilo hrachem jarní ječmen. Ing. Hochman dále předpokládá pokles ploch lupiny na zrno téměř o 30 %, zejména z nedostatku kvalitního osiva této plodiny, která byla loni silně napadena antraknózou. Do budoucna by však podle jeho předpokladů mohly narůst plochy pro silážování.
Plochy ostatních luskovin, tedy bobu, pelušky a vikví, stagnují na stejné výměře jako v předešlých letech. Plochy pelušky se pohybují podle toho, jaký je v zahraničí zájem o osivo, jsou v rozmezí 600–1000 ha, u bobu převažuje výroba osiva jako krycí plodiny na 600–800 ha, plochy vikví zaujímají do 150 ha. Mírně vzrostly plochy luskovin ve směskách s obilovinami, protože se používají jak na silážování, tak zejména v ekologickém zemědělství k obohacení půdy o dusík. Podle osivářských firem byl zaznamenán nárůst prodeje certifikovaného osiva sóji přibližně o 60 % proti loňskému roku. „Poptávka po sóji v České republice vzhledem k ceně šrotu narůstá,“ dodal Ing. Hochman.
Plochy osevů luskovin a vývoj
Jak Ing. Hochman uvedl, došlo u luskoviny bez sóji k nárůstu osevních ploch v České republice o 17 %, plochy hrachu vzrostly o 16 %, plochy osevů lupiny naopak klesly o 30 %, u ostatních luskovin došlo k nárůstu osevních ploch o 35 %. U sóji byl zaznamenán nárůst dokonce o 65 %. V Evropě se jí vyprodukuje poměrně malé množství, necelý jeden milion tun vzhledem k tomu, že světová produkce sóji dosahuje 220 milionů tun. Celkem 50 % luskovin se do Evropy dováží.
„Těžko se odhaduje další vývoj luskovin, plochy sice stouply, ale nedá se očekávat dobrý výnos aspoň v Moravských oblastech, kde 10–15 % pozemků bylo utužených nebo tam stála voda. U cen nepředpokládám významný nárůst,“ konstatoval Ing. Hochman.
Vzhledem k velkému poklesu stavů hospodářských zvířat a levné sóji je také využití luskovin v krmivářském průmyslu malé. V oblasti průmyslu se očekávalo zpracování hrachu na škrob, ale kvůli recesi byl další vývoj pozastaven. Potravinářské zpracování v ČR bylo omezeno. „Zahraniční poptávka by byla, avšak výroba není tak velká, abychom se na světových trzích uchytili. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Je třeba si však uvědomit, že luskoviny poutají vzdušný dusík, čímž zvyšují výnosy v osevních sledech a z hlediska agronomického mají obrovský význam,“ shrnul.
Odrůdová skladba luskovin
V další přednášce se Ing. Radmila. Dostálová z Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., věnovala odrůdové skladbě hrachu setého. Hrách setý je dominantní luskovinou v České republice. Na seznamu odrůd je zapsáno ve Státní odrůdové knize 39 odrůd hrachu setého včetně pelušky, z toho je šest odrůd normálního listnatého bělokvětého hrachu, které jsou již na ústupu, 24 typů semi-leafless hrachu a devět pelušek, z nichž jedna je ozimého typu.
Pro letošní rok jsou registrovány tři nové odrůdy – Atlas, Audit a Velvet. „Seznam má usnadnit pěstitelům výběr odrůd, které byly zkoušeny na území České republiky po dobu tří až čtyř let (ÚKZUZ zkouší odrůdy hrachu na 12 lokalitách) a na základě objektivních informací jsou doporučeny odrůdy pro pěstování. Jedná se o jedenáct odrůd, z nichž dvě jsou zelenosemenné zbytek odrůd je žlutosemenných. Všechny odrůdy mají menší odolnost proti poléhání,“ uvedla Ing. Dostálová.
Nové registrace v České republice
První ze tří nově registrovaných odrůd hrachu setého je Audit, kterou v České republice zastupuje společnost Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Tato středně raná odrůda typu semi-leafless má rychlý počáteční růst. Barva květu je bílá a barva semene žlutá, semeno se vyznačuje vejčitým tvarem. Audit je středně odolný vůči napadení plísní hrachu, středně odolný proti napadení hnilobami stonku, listů a lusků, středně odolný proti napadení hnědou a tmavohnědou skvrnitostí hrachu, středně odolný vůči padlím a rzím hrachu. Ing Dostálová vyzdvihla, že vzhledem k dobrým kvalitativním parametrům, jako je vysoký obsah dusíkatých látek a nízký obsah trypsin-inhibitoru, je předurčen k využití v krmivářském průmyslu.
Druhou novinkou je odrůda českého původu Velvet společnosti Selgen a. s. Opět se jedná o odrůdu typu semi-leafless, která má semeno žluté barvy, avšak kulovitého tvaru. Obsah dusíkatých látek je středně vysoký a aktivita trypsin-inhibitoru nízká. Odolnost k houbovým chorobám je střední. Odolnost proti kořenovým chorobám je poměrně dobrá a odolnost vůči virovým onemocněním je střední.
Poslední novinkou v registraci je Atlas. Tato odrůda hrachu setého je také typu semi-leafless se zeleně zbarvenými semeny. Je méně odolná proti poléhání před sklizní. „Atlas byl očekáván zejména v oblasti zpracovatelského a potravinářského průmyslu, protože by měl nahradit odrůdu Zekon. Obsah dusíkatých látek dosahuje středně vysokých až vysokých hodnot. Odolnosti proti chorobám jsou poměrně dobré,“ přiblížila.
V registračním řízení je letos i ozimý hrách Enduro (Selgen, a. s.), Whistler a Lucy (Agrofinal, spol. s. r. o.). Jejich hlavní výhodou je raná sklizeň, která se nekříží se sklizní hlavních obilovin. Ing. Dostálová podotkla, že se u časně založených porostů s dobrým přezimováním předpokládá vysoký biologický potenciál. Rizikem však může být, že ozimé formy hrachu přežívají do -8 °C, pokud není trvalá pokrývka sněhu, na rozdíl od řepky a pšenice, kdy jsou odrůdy vyšlechtěny na odolnost -13 až -15 °C. „Nevýhodou jsou i vysoké náklady na osivo,“ doplnila. Mezi předběžně doporučené odrůdy sóji pro rok 2010 patří z raných fialově kvetoucích odrůdy Brunensis a Laurentiana, zástupcem středně raných je odrůda Naya.
Choroby hrachu
RNDr. Michal Ondřej, CSc., informoval, že klimatické podmínky po zásevu byly na lokalitách Vikýřovice, Temenice krajně nepříznivé. „Vysévali jsme 26. dubna, kdy panovalo pěkné počasí, ale hned třetí den po zásevu začalo pršet,“uvedl. V důsledku zvýšené půdní vlhkosti (podmáčení) a nízkých půdních teplot v průběhu měsíce května 2010, došlo k silnému napadení kořenové soustavy hrachu. Úhrn srážek po výsevu dosahoval přibližně 170 mm. Půdní teplota byla velmi nízká, pohybovala se v rozmezí od 8 do 11 °C. V hloubce 5 cm byla zaznamenána půdní teplota 15 °C až 6. června. „Vývoj počasí způsobil, že kořeny a stonky báze byly hnědočerně zbarveny a napadeny komplexem půdních patogenů. Bakteriální hlízky se netvořily a došlo k silné růstové depresi. Nadzemní části rostlin byly chlorotické, běložluté. Došlo k silné redukci kvetení a po odkvětu rostliny postupně usychaly,“ ohodnotil RNDr. Ondřej uplynulou sezónu.
Původci chorob
Pythium ultimum dlouhodobě snižuje vzcházivost,v půdě přežívá ve formě sporangií a oospor. Vyskytuje se v letech se zvýšenou srážkovou činností a nízkými teplotami v průběhu klíčení a vzcházení. Pythium kolonizuje osemení vysetého hrachu v půdě v průběhu 6–24 hodin a proniká do kotyledonů v rozmezí od 40 do 72 hodin. K infekci jsou náchylné pouze klíčící a vzcházející rostliny, starší rostliny infekci odolávají. Moření osiv je vysoce účinné (Maxim XL), účinné jsou i biologické registrované přípravky (Pseudomonas, Bacillus, Trichoderma, Clonostachys) a také kombinace Maxim XL a Gliorex.
Aphanomyces euteiches je pro hrách velmi destruktivní kořenovou chorobou. Patogen přerušuje vodivé svazky, nadzemní část rostlin v důsledku omezeného příjmu vody a živin zastavují růst, zbarvují se žlutobíle a postupně odumírají. Napadá rostliny hrachu po celou dobu vegetace. Nejčastěji k infekci dochází při klíčení a vzcházení, ale pouze za podmínek vysoké srážkové činnosti. V půdě přežívá dormantními oosporami až dvanáct let. „Zatím není známý žádný účinný fungicid ani genetický zdroj rezistence, moření je neúčinné,“ konstatoval RNDr. Ondřej.
Klíčové informace:
• V České republice narostly letos osevní plochy luskoviny bez sóji o 17 %, plochy hrachu vzrostly o 16 %, u ostatních luskovin došlo k nárůstu o 35 %.
• Plochy osevů lupiny naopak poklesly o 30 %.
• Byly zaregistrovány tři nové odrůdy hrachu setého, Audit, Velvet a Atlas.
• Žlutosemenná odrůdu olejného lnu Amon získala prestižní ocenění Zlatá Salima a Grand Prix Techagro 2010.
