Zhodnocení trhu s bramborami a také rady, jaké postupovat při výběru odrůd, vyslechli bramboráři v Havlíčkově Borové. Na pokusných parcelkách se mohli následně přesvědčit, jak si která odrůda letos vedla. Vybírat měli z čeho, dohromady bylo ve třech blocích plných 289 variant.
Začátek letošní sezóny ovlivnilo několik faktorů. Nejvíce se na trhu podepsal dovoz raných brambor z Itálie za nízké ceny. Předseda Ústředního bramborářského svazu Ing. František Novák přitom nepovažuje za podstatný dovoz do termínu 15. 5. Mnohem větší váhu klade na import v období od 16. 5. do 30. 6., jehož výše dosáhla 14 tisíc tun. „To je množství, které dokázalo nastavit nízkou cenu, která kvůli červnovému dovozu dále klesala. Import byl levný proto, že se v Itálii urodilo o třetinu více brambor, než obvykle. Italští vývozci přitom neuspěli s kvalitou především na německém trhu,“ tvrdí Novák. V souvislosti s tím požaduje, aby se naše normy, pokud jsou odlišné například od německých, změnily tak, aby se i na českém trhu mohly obchodovat pouze kvalitní brambory.
Pěstitelé by také podle Nováka měli zvážit rozsah pěstování velmi raných odrůd a změnit odrůdovou skladbu směrem k vyšší kvalitě. Soustředit by se měli na odrůdy, které nejsou tak náchylné k přerůstání. Pěstitelé konzumních brambory obecně by měli vážně uvažovat o získávání certifikátu kvality. „Certifikáty jsou v Evropské unii jedním z konkurenčních prvků. Pokud se obchodní řetězce rozhodují mezi dvěma dodavateli, dají přednost tomu, který osvědčení vlastní,“ uvádí Novák s tím, že po vstupu do EU již nebudeme mít žádná ochranná cla. Každý bude muset uvažovat o tom, jak upěje na trhu s celoevropskou konkurencí.
Pěstitele v naší republice je však třeba podpořit, aby celková plocha konzumních brambor zajistila jejich spotřebu v ČR. Svaz se proto bude snažit, aby ministerstvo do budoucna umožnilo obnovu techniky s bezúročnými úvěry v rámci PGRLF a také rozšíření podpory pro nákup certifikované sadby i mimo uzavřené oblasti. Zároveň Novák soudí, že by ministerstvo mělo zahájit intenzivní přípravu na vyjednání kvóty pro dovoz brambor se třetími zeměmi.
S tím však úzce souvisí údaje Českého statistického úřadu o plochách konzumních brambor. Ty se měly podle statistik úřadu v letošním roce snížit o 36 %. „Z těchto údajů vyplývá, že nejsme soběstační ve výrobě konzumních brambor,“ upozorňuje Novák. K poklesu však podle něj došlo jen kvůli změně metodik. Kriticky se předseda vyjádřil také o laxním přístupu Státní rostlinolékařské správy k získání statutu ekvivalence nutného pro vývoz českých brambor do Evropské unie.
K praktickým otázkám se vyjádřil Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc. Doporučil pěstitelům především důkladný úklid skladů. Ten by měl být jak mechanický, tak pomocí dezinfekce. V krajním případě by pak mělo stačit alespoň vybílení. Nesmí se zapomenout ani na kanály, samozřejmá my měla být dezinfekce třidiček a pásů. „Neotálejte se sklizní, sklízejte hned po zpevnění slupky. Pokud hlízy zůstanou v zemi ležet déle, zvyšuje se riziko infekce řadou patogenů,“ uvedl Rasocha s tím, že porosty se špatným zdravotním stavem je třeba sklízet naposledy, aby se předešlo přenosu infekce na zdravé zboží.
Na poli poskytl komentář k pokusům Jiří Zvolánek, předseda představenstva a hlavní agronom Havlíčkova Borová zemědělská a. s. Návštěvníci mohli srovnávat 76 povolených odrůd a 69 materiálů ve státních zkouškách. Na 144 parcelkách se také ověřovala aplikace přípravku Sencor na list.
Velkou váhu klade Zvolánek v podniku, který pěstuje 205 ha brambor, na odkameňování ploch. „Pořídili jsme separátor od anglické firmy Pearson. Ačkoliv byl dražší, byla to výborná investice, protože máme opravdu velké plochy a ušetříme tak pracovní síly. Zpracovatelé by nás k odkamenění nakonec stejně donutili.“ Veškeré konzumní brambory, které se pěstují na 80 ha, jdou totiž na zpracování, zbytek ploch tvoří sadba. „Brambory jsou komodita, která nás ekonomicky drží,“ tvrdí Zvolánek. Jedním dechem ale dodává: „Podnik loni hospodařil v černých číslech, z letošního roku mám kvůli propadu cen u všech komodit obavy.“
