Pedagogové a pracovníci České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se během roku podílejí na mnoha akcích pro zemědělskou veřejnost. Jedním z prvních letošních polních dnů v režii školy byla akce věnovaná řepce, ječmenu a pšenici, která proběhla v posledním dubnovém týdnu na výzkumné stanici ČZU v Červeném Újezdě nedaleko Prahy. Podívat se přišlo zhruba 120 návštěvníků, z naprosté většiny ze zemědělské praxe.
Stanice obhospodařuje zhruba 30 ha pozemků, přičemž pokusům je vyhrazeno přibližně šest hektarů. Má za se sebou poměrně dlouhou historii. Podle údajů univerzity byla otevřena v roce 1974 jako pracoviště kateder fytotechnického směru Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské. Nyní slouží jako experimentální pracoviště kateder rostlinné výroby, pícninářství a trávníkařství, agrochemie a výživy rostlin, agroekologie a biometeorologie.
Pokusy slouží jak k řešení grantů a výzkumných záměrů tak pro bakalářské, diplomové a doktorské práce. Zčásti plocha slouží také pro komerční pokusy osivářských a chemických firem. Nadmořská výška stanice je téměř 400 m a zčásti tam zasahuje srážková stín.
Pokusy pro praxi
Jako vedoucí stanice působí již pátým rokem Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., kterého znáte jako autora mnoha odborných a praktických článků, publikovaných také v našich časopise (v Úrodě č. 6 se věnuje houbovým chorobám máku). A jak vidí funkci výzkumné stanice on? „Cením si odborné praxe a snažíme se lidem pomoci, takže trochu jdeme proti trendu hodnocení pracovníků na základě impaktovaných publikací. Snažíme se dělat spíše takovou praktickou, agronomickou část a lidem pomoci v problémech, se kterými se setkávají na poli,“ shrnul. Dodal, že na stanici začínali s jedním polním dnem ročně, ale následně sem převedli Den pro mák, který organizují spolu se sdružením Český mák. Další významnou akcí je také obilnářský den, věnovaný zvláště jarnímu ječmeni a ozimé pšenici.
„Po nástupu doktora Cihláře se stanice začala významně profilovat, děláme tu velké množství pokusů a současně se snažíme si také vydělat peníze. Nyní nám budou přispívat dva sponzoři. Když nám něco dobře vychází, tak si myslím, že moje povinnost je to propagovat. A zase, když to propaguji, tak za to chci něco mít,“ popisuje prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU. Právě jeho bývalí studenti, doktorandi a nyní kolegové na polním dnu přednesli většinu komentářů k pokusům. Prof. Vašák také doplnil, že pětičlenná skupina, ke které patří, se do roka účastní zhruba šedesáti odborných zemědělských akcí, z nich 15–20 na Slovensku, letos plánují Polsko a v budoucnu i Maďarsko. Připomněl také některé postupy, které více nebo méně úspěšně zavedli do praxe. Například záchytné okraje, na které se lákají škůdci, používání přípravků Atonik (pro omezení stresů plodin) či Sunagreen (pro omezení neefektivních odnoží jarního ječmene). Dále také čerstvou přípravu půdy pod řepku, kdy se pozemek tentýž den připraví i zaseje.
Podchytit hlízenku
Jedním z nejnovějších testovaných postupů je předpověď infekčního tlaku hlízenky na základě kultivace houby z okvětních plátků získaných z obsevu jarní řepky seté na podzim. Zní to složitě, ale podle prof. Vašáka by to mělo být jednoduché i pro běžného praktika. „Proč stříkat zbytečně, často se fungicid aplikuje naslepo. Zemědělec si bude moci test udělat sám. Dostane kultivační půdu, na tu opatrně položí okvětní lístky a během týdne mu to vyroste – černá sklerocia jsou nezaměnitelná. Možná ale bude lepší zavést několik signalizačních bodů.“
Metodě se věnuje Ing. David Bečka, Ph.D., a k tomuto tématu napsal pro Úrodu č. 6 odborný článek, který najdete v příloze. Podrobnosti metody, včetně spolehlivosti předpovědi, tedy najdete v něm. Není bez zajímavosti, že na polním dnu nabídl Ing. Bečka účastníkům, že jim na e-mail zašle výsledky letošních kultivací. Ty dorazily také k nám do redakce s následujícím komentářem: „Na základě předběžných výsledků lze předpokládat vyšší tlak hlízenky než v roce minulém (2009). Vzhledem k předpovědi počasí a skutečnosti, že minulý týden jsme pozorovali plodnice hlízenky, doporučujeme porosty dle možností fungicidně ošetřit.“ Předběžné výsledky se nicméně neblížily hlízenkovém roku 2008 a oproti roku 2009 byly jen nepatrně vyšší.
„Výskyt hlízenky není dán jen tím, zda ji na plátcích najdeme nebo ne, ale také počasím v období kvetení. Deštivé počasí infekci podporuje, sucho spíše potlačuje. Také velmi záleží na tom, jak jsou porosty bujné. Vzpomeňte si na loňské suché jaro, kdy byly porosty řepky poměrně nízké, sucho a hlízenka se vyskytovala málo. V roce 2008 hodně pršelo, porosty byly velmi bujné a hlízenky se v nich objevilo mnohem více,“ upozornil Ing. Bečka posluchače na poli. Dodal, že letos první odběry korunních plátků proběhly předposlední dubnový týden. Letošní zima totiž jarní řepce příliš nepřála a její vývoj byl zpožděn, mráz poškodil vegetační vrchol. Začala dokonce zakvétat téměř shodně s nejrannějšími odrůdami ozimé řepky. „Fungicid se obecně proti hlízence vyplatí vždycky, někdy se ale musí více šetřit, takže je třeba vědět, jakou lze očekávat infekci,“ uzavřel prof. Vašák.
Čtyřicet odrůd pro porovnání
Jedním z hlavních bodů polního dne byla tradiční prohlídka čtyřiceti liniových odrůd a hybridů ozimé řepky. Ing. Bečka uvedl, že odrůdy pěstují na dvou variantách. Odlišnosti spočívají v tom, že diagnostická je hnojena na 220 kg N/ha a výživa je dále přizpůsobována listovými hnojivy na základě listových analýz. Standardní varianta je hnojena na 155 kg N/ha a stimulátorů a listových hnojiv se používá méně.
Posluchači dostali ke každé odrůdě, včetně naprostých novinek, podrobný výklad. Odlišnosti mezi mimi byly více méně zřejmě. Co ale udeřilo do očí na první pohled byla plocha osetá polotrpasličími hybridy společnosti Pioneer Hi-Bred Northern Europe Sales Division GmbH, organizační složka. Rostliny byly významně nižší, i když fenofáze byla zhruba stejná. Kromě známého hybridu PR45D03 byl na ploše vyset PR44D06. Podle prof. Vašáka má být o několik centimetrů vyšší než PR45D03, ale především ranější a hlavně s vyšší olejnatostí. „Obecně si myslím, že polotrpaslíci jsou velkou nadějí pěstování řepky, protože je můžeme dříve vysévat, nepřerůstají a není třeba dávat regulátory růstu na podzim ani na jaře. I když my tady zkoumáme, jestli to s nimi něco udělá. Dále jsou bezproblémové aplikace přípravků například v době kvetení, kdy jsou hybridy nebo vzrůstné linie jsou poměrně vysoké. Také se dobře desikují, do kombajnu jde méně hmoty, sklizňové ztráty jsou nižší. O nadějnosti svědčí i to, že se na toto šlechtění zaměřují i další firmy, máme tu od OleoBrass polotrpaslíka Avenir, od Monsanta DK Secure a Dedalo, takže si myslím, že polotrpasličí odrůdy budou mít velkou budoucnost,“ uzavřel. Ing. Radek Seidl ze společnosti Pioneer doplnil, že další výhodou je až o 20 % vyšší hodinový výkon sklízecí mlátičky a podle údajů z Německa až 35% úspora nafty při sklizni. Dodal také, že PR44D06 má být o čtyři dni ranější než PR45D03, s pozvolnějším podzimním vývojem a doporučil setí úplně na začátku agrotechnické lhůty.
Zázračná řepka
Další část pokusů s řepkou byla věnována podzimní regulaci při výsevcích od dvanácti, do 150 semen na metr čtvereční. Věnoval se jim doktorand Ing. Jiří Šimka. Z jeho přednášky vyplynulo, že k redukci počtu rosltin dochází zhruba od výsevku 50 semen na metr čtvereční (na jaře tam bylo 48 rostlin) a slabé rostliny (které mají průměr stonku do 0,5 cm) se začínají objevovat od výsevku 100 semen. Podrobnější výsledky lze očekávat po ukončení pokusů. Jako zajímavost Ing. Šimka uvedl, že loni v Rostěnicích špatně nastavili výsevek a u hybridů Hornet a Sitro měli 3–5 rostlin na metr čtvereční. Nicméně oba materiály dokázaly vytvořily tak bujné rostliny, že se výnosově z 25 odrůd umístily mezi prvními patnácti, protože dokázaly navětvit. „V Kodani ukazovali Číňané na fotce řepku, která měla v obvodu šestnáct řepků. Dokážete si představit, co to bylo za strom. Řepka je zázračná, může mít jak čtyřicet šešulí, tak čtyři tisíce. Normál je sedmdesát až sto,“ shrnul prof. Vašák.
Jarní ječmen nevymrznul
Významná část pokusů byla věnována také obilninám, jako tradičně se hodnotil jarní a ozimý ječmen vysetý na podzim. Jak uvedl Ing. Bečka, ve spodním patře porostu se již začalo objevovat padlí a hnědí skvrnitost. „I přes tvrdší zimu jarní ječmen nevymrznul a vypadá dobře,“ vyjádřil se ke stavu porostu v Červeném Újezdě. Poněkud skeptičtější byl Ing. Jan Křováček, Ph.D., který ho loni osel na 30 ha: „Jak vypadal ječmen po zimě pěkně, tak časně seté poroty do týdne odešly vlivem plísně sněžné. Je tam ale třeba hlídat houbové choroby. Procházel jsem plochy na demonstračním pozemku na univerzitě. U ozimého ječmene jsem zaznamenal silné šíření houbových chorob, rzí a skvrnitostí. Ta je hlavním rizikem u podzimních výsevů jarního ječmene je pak rynchosporiová skvrnitost.“
Na ječmeni (i řepce) momentálně probíhají pokusy jednoho z nových partnerů stanice, jihlavské firma TIMAC AGRO CZECH s. r. o., která především prodává hnojiva řady Eurofertil a Sulfammo. Ty podle typu obsahují živiny N, P, K, Ca, Mg, S, Zn, kombinované s komplexem Physio+, který je podle údajů společnosti založen na fytohormonu aminopurinu, který podporuje růst kořenů.
Některá z nich na stanici loni testovali poprvé, protože právě přišla na trh. Oproti ledkové kontrole vykázala podle přednášejících z ČZUv ječmeni o několik procent lepší výsledky, proto pokusy rozšířili i do dalších plodin. Nicméně loňský rok byl z počátku atypický, proto je třeba vyčkat s definitivním hodnocením na víceleté výsledky. Pozitivní vliv se nicméně prokázal i v ozimé řepce.
Druhým partnerem je akciová společnost PEKASS, která na polním dnu představila především traktory a secí stroje
Věnují se máku
Stanice je známa svými pokusy na máku (mořidla, třídění semen, fungicidy atd.). Doktorand Ing. Petr Vlažný se nově začal věnovat strategii ochrany proti plísni makové a krytonosci kořenovému. Především se snaží zjistit, jak se šíří plíseň v porostu a jaké signalizační metody využít pro stanovení náletu krytonosce. Ten se jeví jako velmi vybíravý, protože vyhledává především (vzcházející) rostliny máku a více méně ignoruje výluhy, lepové desky, barevné misky a další lákadla. Jednou z šancí je tedy obsev ozimým makem jako lákadlem a snad se podaří najít látky, které brouka k mladým rostlinkám přitahují.
