Využívání geneticky modifikovaných plodin ve světě nabírá na obrátkách. Je to dáno také novými technologiemi pro modifikaci genomu. Daří se modifikovat také pšenici, což bylo dříve považováno za problematické například vzhledem k tomu, že nese tři odlišné genomy.
Čínské ministerstvo zemědělství například oznámilo, že plánuje povolit více geneticky modifikovaných odrůd kukuřice vyvinutých místními společnostmi. Z oznámení na internetových stránkách čínského ministerstva zemědělství a venkova vyplývá, že mezi GM odrůdy kukuřice, které budou brzy uvolněny, patří odrůdy vyvinuté společností China National Seed Group, která je součástí skupiny Syngenta, a odrůda tolerantní k herbicidům, kterou vyrábí společnost Hangzhou Ruifeng Bio-Tech Co Ltd.
Podle organizace ISAAA, která se věnuje monitorování využívání GMO, byla Čína v roce 2019 sedmým největším producentem biotechnologických plodin na světě. Je také jednou ze šesti zemí, které v roce 1996 přijaly biotechnologické plodiny. V roce 2019 rostla v Číně biotechnologická bavlna a papája přibližně na 3,2 milionu hektarů. Začátkem letošního roku oznámili představitelé čínského ministerstva zemědělství pozoruhodné výsledky pilotního testování geneticky modifikované sóji a kukuřice, které představují historický milník v industrializaci těchto GM potravin v zemi.
Vědcům z Čínské akademie věd se také podařil významný pokrok, kdy s pomocích nových šlechtitelských metod získali pšenici rezistentní vůči padlí. Oproti předchozím pokusům ale neměla výnosový a růstový postih. Při šlechtění použili vícenásobnou editaci genomu pomocí metody CRISPR.
Univerzita v tiskové zprávě připomíná, že choroby rostlin způsobují každý rok celosvětově ztrátu až 30 % rostlinné produkce, což ohrožuje celosvětovou potravinovou bezpečnost. Patogeny obvykle využívají geny náchylnosti (S geny) v rostlinných hostitelích, aby je úspěšné infikovaly. Mutace v S genech vedou k širokospektré a trvalé odolnosti vůči patogenům. Jejich vyřazení má ale obvykle za následek nežádoucí dopady ve více znacích rostliny, což značně omezuje jejich využití při šlechtění na odolnost vůči chorobám. Právě tento oba týmy úspěšně narušily v roce 2014.
Rozvíjí se také pěstování zlaté rýže. Po schválení jejího komerčního množení pracuje nyní Filipínský výzkumný ústav pro rýži při ministerstvu zemědělství (DA-PhilRice) na nezbytných krocích, jako je produkce osiva pro pěstitele. Informovalo o tom filipínské ministerstvo zemědělství. Golden Rice již byla distribuována vybraným pěstitelům osiva a regionálním výzkumným a pokusným střediskům.
Další podrobnosti uvádí Úroda č. 7/2022.*
