Ministerstvo zemědělství, konkrétně Odbor bezpečnosti potravin, vydalo čtvrté aktualizované vydání publikace GMO bez obalu.
Publikace se zabývá různými možnosti šlechtění a podrobně se zabývá transgenními postupy a dále potravinami vyrobenými z těchto surovin. Kromě jiného konstatuje, že především v důsledku velmi přísné regulace transgenose v EU jsou vyvíjeny nové techniky šlechtění rostlin za pomocí manipulace s geny. Mezi tyto techniky patří: mutageneze pomocí zinkových prstů; mutageneze pomocí oligonukleotidů; roubování GM podnože nebo roubu; RNA-dependentní DNA methylace, cisgenoze a intragenoze; reverzní šlechtění; agroinfiltrace. Dvě nejvyhlášenější techniky v oblasti úpravy genomu jsou TALEN (Transcription Activator-Like Effector Nucleases) a CRISPR (Clustered, Regularly Interspaced, Short Palindromic Repeats). Obě tyto metody nabízí vysokou přesnost genetických úprav a mají spoustu aplikací včetně vpravení a vystřižení genu, úpravy genetických defektů, označování genů a další. V současné době je projednáváno na úrovni EU, zda nové genové techniky náleží do oblasti legislativy GMO.
Konstatuje také, že v roce 2005 se GM kukuřice v tuzemsku pěstovala na 150 ha, číslo vzrostlo až na maximálních 8380 ha v roce 2008. Pak následoval plynulý pokles na loňských 997 ha. Ministerstvo v souvislosti s tím uvádí, že u pěstitelů výrazně převládá nespokojenost s legislativně-administrativním pozadím, které k pěstování a obecně k jakémukoliv užívání GMO v EU neodmyslitelně patří. Z ekonomického pohledu pěstitelé poukazují na vyšší náklady na vstupech (dražší osivo) i problémy s odbytem produkce. Zemědělci se stále potýkají s obavou a neochotou odběratelů odkoupit produkty z GM rostlin, případně i produkty ze zvířat, která byla GM krmivy krmena. Tyto problémy souvisejí obecně s přetrvávajícím negativním vnímáním GMO v EU. V současné době se ve světě pěstují různé druhy geneticky modifikovaných (GM) rostlin na ploše zhruba 179,7 mil. ha.*
