Cílem podzimního zpracování půdy, nejen pro cukrovou řepu, je upravit, popřípadě zlepšit fyzikální stav ornice, její biologické a chemické vlastnosti (vodní a vzdušný režim) pro následné vegetační období. Půda, její kvalita a zpracování patří mezi rozhodující faktory tvorby hospodářského výnosu. Současné alternativy podzimního zpracování půdy pro cukrovou řepu jsou velmi rozmanité, vychází z orebného i bezorebného systému zpracování půdy s využitím řady minimalizačních opatření.
Při podzimní přípravě půdy zapravujeme statková a minerální (P, K) hnojiva do orničního profilu. Součástí podzimního systému zpracování půdy bývá i vápnění. Podzimní kypření půdy umožňuje snadnější zasakování vody do půdního profilu v průběhu zimy. Dalším cílem je umožnit vyklíčení semen výdrolu, plevelů a jejich následné ničení včetně hubení vytrvalých plevelů opakovaným zpracováním půdy.
Kvalitní podzimní příprava má umožnit předseťovou přípravu půdy co nejmělčeji, s minimálním počtem zásahů pro dosažení vysoké polní vzcházivosti osiva cukrové řepy. S tím souvisí i urovnání povrchu půdy na podzim, které umožní mělkou a jednorázovou jarní přípravu pro setí. Jarní opakované kypření a urovnání totiž ochuzuje půdu o vláhu a jeho důsledkem je nerovnoměrné vzcházení.
Starší a dosud pro část pěstitelů běžný způsob podzimního zpracování půdy pro cukrovou řepu představují dvě, výjimečně tři orby – podmítka, střední orba se zaorávkou hnoje a hluboká orba. Následně se doporučuje hrubé urovnávání povrchu. Hloubka orby nebo hlubokého kypření půdy k cukrovce se pohybuje okolo 25 až 30 cm. Pro kvalitu podzimního zpracování půdy je rozhodující příznivá půdní vlhkost. Při zpracování za mokra nedochází k drobení půdy, ale k jejímu utužení a zvyšuje se i náročnost jarní přípravy. Z těchto důvodů je vhodná doba podzimního hlubokého zpracování půdy od poloviny září do poloviny října, neboť později vlhkost půdy většinou stoupá.
Závažným a stále aktuálním problémem českého zemědělství je velmi často diskutovaný stav půdy. Z dříve méně významných faktorů, ovlivňujících půdní vlastnosti, dnes získává na významu struktura pěstovaných plodin a pokles dodávek organické hmoty do půdy (méně hnoje, více digestátu nebo fugátu), nevyvážená výživa rostlin a pokles vápnění. Což se promítá především do zhutnění, zvýšené objemové hmotnosti, je zhoršená struktura půdy. Nízká pórovitost a nedostatek vzduchu limituje podmínky tvorby výnosu a jakosti produkce nejen cukrové řepy.
Příspěvek vznikl za podpory Programu rozvoje venkova, operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě, při řešení několika projektů Spolupráce (č. 18/006/16210/671/000055; č. 17/004/16210/120/000006; č. 18/006/16210/671/000054; č. 17/004/16210/120/000014.
prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Více si můžete přečíst ve Farmáři č.9/2021.*
