Co je to zdravá a živá půda a co máme udělat pro to, abychom půdu nevyčerpali, ale abychom podporovali její úrodnost? Na tyto a další otázky se snažili odpovědět zástupci univerzit, výzkumných ústavů, státní a veřejné správy i vlastníci a uživatelé půdy na pátém ročníku dvoudenní konference nazvané Ochrana půdy v Náměšti nad Oslavou.
První blok přednášek zahájil Dr. Ing. Petr Marada z Mendelovy univerzity v Brně. Celkem na 70 hektarech, které obhospodařuje, realizuje dobré praktiky a inovace ochrany půdy. Dr. Wielfrid Hartl z BFA Vídeň informoval, že v poslední době přechází velké zemědělské podniky v Rakousku na biohospodaření. Upozornil také na to, že ti, kdo dnes na půdě hospodaří, mají k její ochraně spíše pasivní přístup, v Rakousku patří často půda pouze investorům. Dr. Eva Erhart z Bio Forschung Austria, informovala o bilanci humusu jako nástroje zemědělské praxe. Ing. Jaroslav Záhora, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně přednesl příspěvek Biologická podstata úrodnosti půdy. Druhý blok metody, monitoring a dobrá praxe uvedl Ing. František Pavlík, Ph.D., ze Státního pozemkového úřadu. Hovořil o procesu pozemkových úprav a plánu společných zařízení. Řekl také, že pro rok 2017 je v plánu aktualizovat 30 562 ha. Ing. Michal Kotus, vedoucí oddělení ochrany půdy Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) informoval o připravované vyhlášce MŽP o stanovení způsobu hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy (z. p.), přípustné míry erozního ohrožení z. p. a opatření k jeho snížení, a o stanovení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na o. p.
Dlouhodobé pokusy
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství představil Ing. Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Výsledky dalších pěti dlouhodobých pokusů s hnojivy organického původu (chlévský hnůj, sláma, zelené hnojení, čistírenské kaly, kompost a digestát) prezentovala Ing. Michaela Smatanová, Ph.D., z ÚKZÚZ. Alfred Grand z rakouské farmy nastínil metody ochrany půdy, které nic nestojí a hodně přináší. Obyčejná žížala podle něho pracuje efektivněji, levněji a hlouběji než jeden pluh. Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci ukázal na fotografiích, jak lze čelit poškození půdních vlastností na erozí ovlivněných lokalitách. Doporučil využít pásové střídání plodin, ochranné obilní pásy, ochranné zatravněné pásy, zatravnění údolnic, protierozní průlehy, hrázky a meze. Druhý den konference byl zaměřen na inovace a výzkum v zemědělské praxi.*
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec a časopise ÚRODA 5/2017.
