Ozimé plodiny musí v průběhu zimy odolávat celému komplexu faktorů, které rozhodují o jejich přezimování. Letošní zima se rozhodla prověřit zejména jejich mrazuvzdornost. Teplotně nadprůměrný začátek zimy vystřídalo po dvacátém lednu mrazivé období, kdy teploty opakovaně klesaly pod –20 °C. V Čechách vrcholilo 6. února s nižší sněhovou pokrývkou a od 10. do 12. února s nejnižšími teplotami. Vede to k zamyšlení, jak se s těmito mrazy a často holomrazy dokázaly ozimy vypořádat. Na otázky ohledně přezimování plodin jsem se zeptala odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni RNDr. Ilji T. Prášila, CSc., a Ing. Pavly Prášilové.
Jak se průběh podzimu a zimy projevil na zimovzdornosti ozimých plodin?
Podmínky během podzimu byly relativně příznivé pro růst a vývoj rostlin a též pro vývoj odolnosti vůči mrazu. V testech, které jsme dělali v polovině prosince, jsme zjistili poměrně vysokou odolnost ozimů vůči mrazu. Samozřejmě se projevovaly rozdíly mezi odrůdami a druhy. Rostliny většinou vstupovaly do mrazivého období s poměrně dobrou odolností a je i předpoklad, že byly schopny se dále otužit. Jejich odolnost je ale limitována a odrůdově dána. V některých oblastech, zejména tam, kde nebyla dostatečná sněhová pokrývka nebo byly úplně beze sněhu a teploty klesaly pod –20 °C, mohlo dojít k poškození rostlin. V případě méně odolných odrůd i k jejich úhynu.
Více informací přinese březnové vydání časopisu Úroda.
