Změna klimatu mění složení druhů škodících na zemědělských plodinách. Někteří tradiční škůdci ustupují a nahrazují je druhy, které dříve neškodily nebo se u nás ani nevyskytovaly. Mezi druhy, kterým vyhovuje teplé a suché letní počasí, připomínající Středomoří, patří ploštice. Informuje o tom v časopise Úroda (12/2024) Ing. Kamil Holý, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Podřád ploštice (Heteroptera) zahrnuje stovky malých i velkých druhů. Od dalších řádů a podřádů hmyzu se poznají podle sacího ústního ústrojí a polokrovek, což jsou tuhá přední křídla kryjící zadní blanitá křídla. Pro ploštice je charakteristický i ploštičný zápach, který slouží k obraně před nepřáteli. Ploštice patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou, který nemá stadium kukly. Nymfy jsou podobné dospělcům, ale nemají vyvinutá křídla. Mohou mít jednu nebo více generací, uvádí autor příspěvku.
Jak dále popisuje, nejvýznamnější škody způsobují sáním dospělců i nymf na různých částech rostlin. V místě vpichu dochází k odumírání pletiva, ke žloutnutí, černání nebo deformacím (kroucení) až vypadávaní odumřelých částí. Dalším růstem může docházet k trhání listů a podobně. Sání na žilkách vede k zasychání vrcholové části listu. Posáté květy a plody opadávají, nebo jsou deformované, zmenšené, tvoří se různé barevné skvrnky a korková pletiva. Některé druhy jsou významnými přenašeči viróz a fytoplazem, u jiných druhů byl přenos prokázán, ale při šíření původců chorob se předpokládá nižší účinnost, v porovnání s dalšími skupinami hmyzu. V neposlední řadě škodí zhoršováním senzorické kvality produktů – na sklizené části je štiplavý, ploštičný zápach.
Většina ploštic je z pohledu ochrany rostlin neutrálních, vyskytují se mimo zemědělské plodiny a některé druhy se používají jako bioindikátoři zachovalosti životního prostředí. Druhová diverzita, početnost i škodlivost roste směrem k jihu, v našich chladnějších podmínkách střední Evropy škodí nebo je potenciálně škodlivých pouze několik druhů. Část druhů jsou užiteční predátoři a využívají se jako bioagens (hladěnky rodu Orius a Anthocoris nebo klopuška Macrolophus pygmaeus). Pro zemědělství představují největší hrozbu expandující kněžice zeleninová a invazní k. mramorovaná. Jedná se o polyfágní druhy, schopné škodit na polních plodinách, zelenině, ovoci i révě.
Ploštice patří mezi obtížně hubitelné druhy škůdců, proto je důležité začít s ochranou již při prvních výskytech před překročením prahu škodlivosti, aby se populace v oblasti nestihla tak rychle namnožit. Jednotlivé druhy preferují různé plodiny i odrůdy, v počátcích postačí provádět cílenou ochranu proti těmto druhům jen v některých plodinách, doporučuje autor příspěvku.
Více informací naleznete v prosincovém vydání časopisu Úroda (12/2024).*
Úvodní fotografie: Dospělci kněžice zeleninové Foto Kamil Holý
