Plochy luskovin průběžně rostou

Polní den luskovin, který uspořádala společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., nebyl věnován jen aktuálnímu stavu v oblasti pěstování této skupiny plodin. Pro návštěvníky připravili prohlídku polních pokusů, které zahrnovaly genové zdroje, zkoušky odrůd hrachu, sóji či bobu. Součástí byly také pokusy pro Seznam doporučených odrůd i parcelky zaměřené na ochranu proti chorobám, škůdcům a plevelům. Návštěvníci se dozvěděli také výhody a nedostatky luskovinoobilných směsek.

Vývoji ploch luskovin se věnovala Ing. Radmila Dostálová (Agritec). Uvedla, že podíl zrnových luskovin na osevním sledu je v tuzemsku 2,4 %, pokud se ale započte sója, považovaná na olejninu, a luskoviny na zeleno, plocha vzroste na 4,2 %. Připomněla, že za posledních deset let došlo k velkému zlepšení, loni se luskoviny (bez sóji) pěstovaly na 58 667 ha, z toho 52 795 ha činil hrách, průměrný výnos měl 1,81 t/ha. Hrách, který je v tuzemsku dominantní luskovinou, obvykle poskytuje průměrný výnos 2,5 až 3 t/ha. Sója se pěstovala na 28 331 ha s průměrným výnosem 2,48 t/ha. Letos je plocha hrachu mírně nižší, jak naznačil průzkum Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace, který se týkal prodeje certifikovaného osiva. Propad dosáhl zhruba 20 %, což je podle Ing. Dostálové důsledek špatného výsledku hrachu v minulém roce.

Krmivářský průmysl má zájem o lupinu, ale kvůli nedořešeným problémů se zdravotním stavem plodiny se pěstuje zhruba na 1500 ha a loni poskytla výnos 1,6 t/h. Začíná být zájem o bob, loni měl výnos 2,28 t/ha a v registračním řízení jsou ozimé formy. Ing. Dostálová připomněla, že v Šumperku pěstují sóju 20 let a dobrým výnosem.

V Evropské unii je od roku 2018 hlavní luskovinou sója, loni se pěstovala ploše mírně přes milion hektarů. Následoval jsi hrách s plochou téměř milion hektarů.

Testují insekticidní mořidla

Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., (Agritec) se věnoval škůdcům luskovin. Uvedl, že nové testují insekticidní mořidla Lumiposa a Buteo start s cílem vyhodnotit jejich vliv na tlumení škod listopasů a mšic. Připomněl, že dospělci listopasa poškozují listy, podstatnější ale je, že larvičky ničí hlízky na kořenech. Tím omezují možnost luskovin fixovat dusík v době, kdy to rostlina nejvíc potřebuje.*