Píle, odvaha, odříkání, jedinečný vztah k půdě, vinohradům a kvalitnímu vínu pomohly stvořit takřka z ničeho úspěšné a vyhlášené Vinařství Válka v jihomoravské Nosislavi. Z 15 odrůd vinné révy pěstované v bio režimu na deseti hektarech vinic v přírodním parku Výhon vzniká s využitím starých osvědčených postupů, ale i s pomocí moderních zařízení ročně 50 tisíc litrů výtečných vín. Léty nasbírané zkušenosti manželů Karla a Milady Válkových skvěle doplňují svým mladistvým elánem pokračovatel, syn Vojta a jeho manželka, sommeliérka Natálka. Ti se věnují výrobě vína, marketingu, obchodu, prezentaci vinařství a jeho propojení s gastronomickými zážitky a spoustou nápaditých akcí. „Máme svůj sen a ten si postupně plníme,“ říká spokojená rodina.
Když se vystudovaný zahradník Karel Válka a jeho žena, ekonomka Milada, stěhovali společně se svými syny na začátku roku 1990 do nově postaveného domu v Nosislavi, pracovali v tu dobu oba ještě v JZD v nedalekých Boleradicích. Protože ale i historie obou jejich rodin byla spjatá se zemědělstvím a částečně i s vinařstvím, netrvalo dlouho a začali obhospodařovat prvních 30 arů vinic, z nichž polovina byla pronajatých.
Vinařství jako takové má hodně dlouhou historii i v Nosislavi, a to od roku 1406. Na viničních tratích na svazích přírodního parku Výhon, kde Válkovi hospodaří, se dařilo vinné révě po staletí. Dodnes je zde mnoho historických vinných sklepů, v nichž vinaři vyrábějí neopakovatelná vína s místním charakterem.
Dnes Válkovi hospodaří na 10 hektarech vinic a jednom hektaru sadů višní a meruněk. Práce se tedy točí hlavně kolem vinohradů, což je doména Karla Války, o jehož vztahu k půdě a krajině by se dalo doslova básnit. „Všechny vinice máme v prvotřídních viničních tratích, avšak leží na svažitých, až 20o pozemcích. Meziřadí jsme ob řádek zatravnili kvůli erozi, stejně tak obratiště pod vinicí. Suché roky ukázaly nutnost pracovat s meziřadím tak, abychom napomohli uchování vody v půdě, podpořili tak tvorbu humusu a zlepšili strukturu půdy. Proto jsme nakoupili linku na aplikaci kompostu.
Velká sucha v posledním období snižují potřebu ochrany, ale také produkci. K tomu je potřeba znát všechny jednotlivé vinice a jejich mikroklima, abych se mohl správně rozhodnout a postřik použít jen v případě, že je to nezbytně nutné. Vinice máme oddělené mezemi buď s původním travním porostem, nebo je vytváříme z místního kamene, který mnozí vozili na skládky. Jsou to místa, kde žije hmyz, rostliny a drobní živočichové a zlepšuje se tím biodiverzita vinic. Terénními úpravami se pak bráníme proti vodní erozi, výsadbou stromů zlepšujeme mikroklima v krajině,“ informuje Karel Válka.*
