Na tradičním semináři v Havlíčkově Brodě – Perknově zabývajícím se ochranou brambor se pěstitelé této komodity sešli již po sedmnácté. Obsáhlá akce byla zaměřena zejména na plíseň bramboru. „Letošní rok je rokem plísně,“ konstatoval Ing. Ervín Hausvater, CSc., z pořádajícího Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod (VÚB). O zkušenostech s touto chorobou hovořil i zahraniční host, který mnohé přítomné překvapil počtem ošetření proti plísni. Zazněly také zajímavé informace o výskytu dalších škodlivých činitelů a jiné přínosné příspěvky.
V letošním roce se první infekce plísní bramboru (Phytophthora infestans) objevila velmi časně, a to v mnoha lokalitách bramborářské oblasti již v druhé červnové dekádě. Jak upozornil Ing. Hausvater, podmínky, které tuto chorobu doprovázely, nebyly zcela typické. Rychle se střídající studené fronty společně s vysokými srážkami a vysokou vzdušnou vlhkostí zajistily dlouhodobé ovlhčení listů, stejně jako v jiných plísňových letech počasí, které přinášejí teplé fronty. Intenzivní deště a přívalové srážky navíc podpořily silnou infekci hlíz.
Varianty ošetřené a neošetřené proti plísni bramboru na pozemcích Výzkumné stanice VÚB Valečov přinesly jasné důkazy silného infekčního tlaku této choroby. Destrukce natě v neošetřené variantě se v různé míře podepsala na sníženém výnosu hlíz 200 sledovaných odrůd a také na jejich kvalitě.
Nedostatky v ochraně
Ervín Hausvater připomněl zemědělcům nejčastější nedostatky, kterých by se měli vyvarovat při ochraně brambor proti plísni bramboru. V první řadě jde o dávku vody. „Při aplikaci fungicidů pěstitelé nedodržují dávku vody, jež by se měla pohybovat minimálně kolem 400 litrů na hektar,“ zdůraznil. Neobnovení postřiku po přívalových deštích nebo zanedbání ochrany porostu v závěru vegetace patří k dalším prohřeškům některých pěstitelů. Stále se také dělají chyby ve fungicidním sledu. Někteří zemědělci aplikují na závěr přípravky, které nechrání hlízy, což je samozřejmě špatně.
Zejména letos není také vhodné otálet s ukončením vegetace. „Jakmile pěstitelé dosáhnou odpovídajícího výnosu brambor, měli by vegetaci ukončit,“ doporučil Ing. Hausvater. Nesmí se však zapomínat ani na obrosty, které mohou být znovu napadeny a stanou se tak zdrojem infekce pro hlízy.
Novinkami proti rezistenci
V České republice, stejně jako jinde ve světě, se objevují rezistentní populace plísně bramboru vůči některým systémovým fungicidům. Podle dlouholetých sledování Prof. Ing. Vladimíra Táborského, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) in vitro testy odhalily v roce 2003 a 2008 rezistenci vůči účinné látce metalaxyl, vůči dalším testovaným účinným látkám dimetamorph a propamocarb-hydrochloride rezistence zjištěna nebyla.
Antirezistentní strategie proti škodlivým organismům mimo jiné spočívá ve střídání různých účinných látek, jejichž řady obohatily nové přípravky. Druhou sezónu lze aplikovat proti plísni bramboru přípravek Revus SC 250 s účinnou látkou mandipropamid. V registru je také již druhým rokem fungicid Consento (účinná látka fenamidone a propamocarb-hydrochloride), který však zatím není na trhu. Další fungicid, který by mohl být v následujících letech k dispozici, je Infinito (účinná látka fluopicolide). V současné době je v registračním řízení. Jeho účinnost si však pěstitelé mohli prohlédnout již letos na pokusných parcelkách ve Valečově.
Zkušenosti ze zahraničí
Odborné referáty jednotlivých přednášejících zpestřil příspěvek zahraničního hosta Dr. Johana Desnoucka z firmy Belchim Crop Protection sídlící v Belgii. Posluchače zcela ohromil informací, že ve státech Beneluxu aplikují až 20 postřiků za vegetaci proti plísni bramboru. Jde tedy zejména o Belgii, kde se brambory pěstují na ploše přesahující 70 000 ha, a Nizozemí s výměrou brambor kolem 160 000 ha. V Lucembursku se tato plodina téměř nepěstuje.
Přítomní pěstitelé v sále nedokázali pochopit rentabilitu takovýchto zásahů a navrhovali vhodnými sledy postřiků počet aplikací snížit. Johan Desnouck však tuto možnost odmítnul, neboť počet aplikací v jednotlivých letech v Belgii a Nizozemí doporučuje nezávislá organizace. Hranice profitability pěstování brambor je podle něj na úrovni 10 euro za 100 kg brambor (současná farmářská cena je však hluboko pod touto hranicí).
„Každý rok stříkáme stále více a dříve,“ ukazoval dr. Desnouck na grafu, na němž byl znázorněn počet aplikací v letech 1994 až 2009. Konkrétně v roce 2007 se v Belgii po výsadbě brambor objevila první infekce již 9. března. V tomto a následujícím roce bylo nutné aplikovat kolem dvaceti postřiků na ochranu brambor proti plísni. Oproti roku 1994, kdy v zemích Beneluxu pěstitelé stříkali jen osmkrát za vegetaci, šlo o velký vzestup. Letos se díky nižšímu infekčnímu tlaku počítá s 15 postřiky.
Mění se samozřejmě také sortiment používaných fungicidů. Jak upozornil Dr. Desnouck, nestačí již postřik přípravkem s jednou účinnou látkou jako v devadesátých letech, ale nutností se stává kombinace dvou. Používají se také více preparáty, které jsou schopny chránit hlízy. Velkým problémem, podobně jako v jiných státech, je rezistence vůči účinným látkám. V některých regionech v Nizozemí je zastoupení rezistence populací plísně bramboru velmi vysoké, například až 100% vůči metalaxylu.
Ostatní choroby
Významné jsou také další choroby, mezi něž se řadí stříbřitost slupky, jejímž původcem je Helminthosporium solani, vločkovitost hlíz, kterou způsobuje Rhizoctonia solani a aktinimycetová obecná strupovitost (Streptomyces scabiei). Vedle ní byla také v ČR ojediněle nalezena síťovitá strupovitost, oficiálně však nebyla prokázána. Podle Ing. Ivety Pánkové, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni jde o závažnou chorobu, protože aktinomyceta, která tuto strupovitost vyvolává, způsobuje na rozdíl od Streptomyces scabiei ztráty na výnosech.
Komplexním hodnocením náchylnosti k některým chorobám u odrůd brambor pěstovaných v ČR se zabývala Ing. Vladimíra Sedláková z VÚB a ČZU. V pokusné lokalitě Valečov byl zjištěn postupný vzestup stříbřitosti a klesající tendence výskytu vločkovitosti a strupovitosti. U výše zmíněných chorob seřadila v každé ranostní kategorii odrůdy od nejvíce po nejméně náchylné.
Zajímavé bylo závěrečné hodnocení deseti nejvýznamnějších odrůd s nejvyššími množitelskými plochami a jejich náchylnost vůči napadení uvedenými chorobami. Nejmenší napadení a poškození aktinomycetovou obecnou strupovitostí zaznamenala u odrůd Adéla (R), Laura (PLR) a Ornella (P – PLP), naopak největší u odrůd Impala (VR), Westamyl (P – PLP) a Magda (VR). Za celých pět let sledování ani jedenkrát nebyla poškozena odrůda Rosara (VR) další sledovanou chorobou – vločkovitostí hlíz. Nejvíce poškozených a napadených hlíz vykazovala odrůda Marabel (R). Vůči stříbřitosti slupky bramboru jsou nejvíce odolné odrůdy Princess (R), Marabel (R) a Adéla (R). Až 75 % napadených hlíz bylo zjištěno u odrůdy Laura, menší podíl napadených hlíz, avšak s vyšším stupněm vykazují Magda a Impala.
Škůdců méně Přívalové srážky na přelomu června a července zredukovaly počet savých škůdců v porostech brambor na minimum. Posluchače o tom informovala Ing. Jitka Vencová z VÚB Havlíčkův Brod. V roce 2009 byl celkově nízký nálet důležitých přenašečů virových chorob – mšice broskvoňové a řešetlákové. Důvodů bylo hned několik. Nejprve vysoká sněhová pokrývka v březnu, následující letní teploty a sucho v dubnu, dále již zmíněné přívalové deště a vyšší výskyt predátorů.
Také počty mandelinky bramborové snížily vydatné srážky, v polovině srpna se však na pokusných parcelkách ve Valečově vyskytovali již brouci druhé generace. Ochranou proti tomuto škůdci a účinností jednotlivých přípravků se zabýval Ing. Petr Doležal, Ph.D. z VÚB Havlíčkův Brod. Z jeho pokusů vyplynulo, že nejlépe fungují přípravky na bázi neonikotinoidů Actara 25 WG, Calypso 480 SC, Biscaya 240 OD a Mospilan 20 SP. Dobrou účinnost také prokázal přípravek s odlišným mechanismem účinku než neonikotinoidy SpinTor, který obsahuje novou účinnou látkou spinosad. V současné době je v registračním řízení.
Na výjimku je v ČR registrován preparát na bázi výtažku ze semen rostliny Azadirachta indica – NeemAzal-T/S určený pro ekologické zemědělství. Jeho nevýhodou je vysoká cena. Ve světě se také využívají predátoři, například v USA dravá ploštice Perillus bioculatus. Často používané jsou přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. Právě poslední jmenovaný preparát podle Ing. Doležala v ČR chybí. Svoji účinností se totiž leckdy dokáže vyrovnat chemické ochraně.
Stabilizující plodina
Pěstovat brambory je technologicky i ekonomicky náročné, a proto jejich produkce vyžaduje velkou kázeň pěstitelů. Ti však rozhodují jen o některých faktorech týkajících se především výnosu a kvality komodity. Výrazný vliv mají také dodavatelé, obchodníci a stát.
Jak uvedl Ing. Milan Čížek z VÚB Havlíčkův Brod, brambory však jsou a budou stabilním a stabilizujícím článkem rostlinné výroby. Vyplatí se proto věnovat jejich pěstování a realizaci pozornost.
Klíčové informace: V letošním roce byly vhodné podmínky pro rozvoj plísně bramboru.
V Nizozemí a Belgii aplikují až 20 postřiků proti plísni bramboru.
Nálet mšic do porostů brambor byl letos velmi nízký.
