Víceleté pícniny, kam patří také vojtěška setá (Medicago sativa), mají velký význam pro zemědělskou praxi. Jsou důležitým zdrojem krmiva pro přežvýkavce, ale také pozitivně působí na půdní úrodnost. Míra zaplevelení v době vzcházení vojtěšky seté rozhoduje o kvalitě porostu pro následující roky.
Míru zaplevelení vojtěšky seté při vzcházení sledovali Ing. Leoš Kadlček a kolektiv z Mendelovy univerzity v Brně v letech 2017 a 2018 ve třech variantách: konvenční zpracování půdy, minimalizace zpracování půdy a přímé setí. Jak zjistili, porosty zakládané tradičním způsobem jsou více zapleveleny a vyskytuje se zde pestřejší druhové spektrum plevelů. Na variantách s minimalizační technologií je nižší zaplevelení, ale stoupá zde výskyt problematických druhů z pohledu kvality píce. Jedná se o druhy jedovaté (pryšec kolovratec, zemědým lékařský a blín černý) a druhy s háčkovitými trichomy (pcháč oset). Nejnižší zaplevelení je u technologie s přímým setím. Zde se ovšem více vyskytují druhy konkurenčně velmi zdatné (svlačec rolní) a plevelné trávy (oves hluchý). Technologie zpracování půdy pro založení porostů vojtěšky z přímého výsevu by měla být volena také s ohledem na druhové spektrum plevelů. Pokud se na pozemku vyskytují vytrvalé druhy plevelů, je méně vhodná technologie přímého setí. Pokud je pozemek silně zaplevelen jednoletými druhy plevelů, je méně vhodné tradiční zpracování půdy.*
Více informací přináší článek zařazený v časopise Úroda (2/2020).
