Plevelné rostliny provázejí člověka od doby, kdy se začal zabývat pěstováním plodin pro svůj užitek. Definice říká, že se plevelem stane každá rostlina, která na daném stanovišti roste proti vůli pěstitele. To znamená, že i kulturní plodiny tak mohou být plevelnými.
Mnohé plevele, které se na polích nebo v zahradách běžně hubí, mohou přinášet užitek. Například kopřiva nachází uplatnění jako léčivá bylina. Na území České republiky se v současnosti vyskytují zhruba dvě stovky druhů plevelů, z nich se 35 řadí mezi ohrožené, uvádí Ing. Hana Honsová v Úrodě č. 7/2023.
Připomíná, že plevele nemají jen škodlivý vliv na kulturní plodiny, ale také jim mohou prospívat. Kulturní a plevelné rostliny si mohou vzájemně pomáhat. Škodlivost však obvykle značně převládá. Stanovit hranici mezi pozitivním a negativním vlivem plevelné vegetace na pěstované plodiny může být velmi obtížné.
U příležitosti Mezinárodního dne zdraví rostlin, který připadá na 12. květen, se v Národním zemědělském muzeu, s. p. o., v Praze uskutečnila dvoudenní vzdělávací akce s názvem Plevel fest. Příchozí čekaly zajímavosti a přednášky zaměřené na význam plevelů, jejich pozitivní i negativní vlastnosti, historii a možnosti využití.
V rámci Plevel Festu se návštěvníci muzea mimo jiné dozvěděli, pro koho je plevel nepřítel a pro koho užitečný společník nebo kdy se rostlina promění v plevel a kdy se z plevele stane ohrožený druh. Příchozí mohli načerpat množství informací na více než desítce zajímavých stanovišť s praktickými ukázkami.
Součást festivalu představovala diskuse s výzkumnými pracovníky. Návštěvníci měli možnost absolvovat odborné přednášky, vědomostní kvíz i kurz vaření z plevelných rostlin určený především pro středoškolskou školní mládež.
Program vznikl ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), Českou herbologickou společností, Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), Ústavem zemědělské ekonomiky a informací a European Weed Research Society.*
