Před několika desítkami let byly vinice jednou z pesticidy nejzatíženějších částí jihomoravské krajiny. Jen proti obalečům se vinice ošetřovaly dvakrát až třikrát za sezónu. Nejdříve DDT, později organofosfáty a v 80. a 90. letech 20. století analogy hmyzích hormonů a syntetické pyretroidy. Ty sice nebyly pro člověka tak jedovaté, ale hmyz a některé skupiny členovců zabíjely ještě v koncentracích miliontiny procenta. Informuje o tom tisková zpráva České technologické platformy pro ekologické zemědělství.
Počátkem 90. let dvacátého století se tato neradostná situace začala pomalu obracet. V letech 1994 až 1996 byl ve vinicích na území CHKO Pálava realizován projekt, kterým byla poprvé v historii chemická ochrana vinic proti škůdcům nahrazena biologickou. Zároveň začalo intenzivní vzdělávání vinařů ve znalostech ekologického vinohradnictví. (citováno z publikace M. Hluchý a kol.: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci, 2021).
A v tom je dnes Česká republika na evropské špičce. A to nejen díky rozloze ekologických vinic (téměř 1000 ha v EZ), ale hlavně díky propracovanému znalostnímu systému, využíváním moderních metod a v neposlední řadě vůli vinařů produkovat kvalitní surovinu na zdravé půdě, vzdělávat a pečovat o životní prostředí, uvádí tisková zpráva.
Pěstování révy a výroba vína v režimu ekologického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou a konvenční produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí, zkušeností i schopností strategického uvažování. Využívá přirozených procesů v oblasti produkce, regulace chorob, škůdců a plevelů. Důležitá je i vhodně zvolená poloha vinice či výběr odrůd odolných proti chorobám.
Česká republika patří podle tiskové zprávy k evropským lídrům ve šlechtění a registraci moderních rezistentních odrůd révy vinné, které se dnes nazývají PIWI. Jejich hlavním znakem je odolnost. Lépe odolávají houbovým chorobám, z čehož plyne i nižší potřeba ochrany. Při jejich šlechtění se využívají genové zdroje jiných druhů révy a přirozenou cestou se přenáší do révy Vitis vinifera donor rezistence. PIWI odrůdy jsou pak odolné nebo mají větší genetickou schopnost odolávat hlavním houbovým chorobám révy (plísni révy, padlí révy a plísni šedé). Jedná se například o naše odrůdy Laurot, Malverina nebo z novějších Savilon, Vesna či Mery. Česká republika vykazuje největší poměr vysázených nových PIWI odrůd ke klasickým odrůdám. V roce 2020 bylo PIWI odrůdami osázeno 739,7 ha, což je 4,1 % plochy vinic, vysvětluje zpráva.
Koncem června 2021 se uskutečnilo první zasedání regionálního sdružení PIWI CZ. Členové sdružení představují, jak velké zkušené pěstitele, tak malé vinaře, doplněné šlechtiteli a učiteli vinohradnictví. Spojuje je společné nadšení pro udržitelné pěstování révy vinné a tvorbu vína v souladu s přírodními procesy.
Dlouhodobě největší spotřeba účinných látek pesticidů připadá v ČR na obilniny. Tento výsledek ale ovlivňují výměry, na kterých jsou plodiny pěstovány. Při přepočtu na hektar se pořadí zásadně změní. Největší spotřebu účinných látek, použitých na hektar půdy má totiž konvenční pěstování chmele, vinné révy, ovoce, brambor, řepy a zeleniny, doplňuje tisková zpráva.*
