V rámci hledání nových zdrojů plodin pro soběstačnost bílkovinných krmiv se začala před několika lety významněji objevovat na polích České republiky luskovina s názvem lupina bílá. Protože se již dříve prokázalo, že zrno z této plodiny obsahuje vysoce kvalitní aminokyseliny, začali se o ní zajímat šlechtitelé, výzkumné ústavy, laboratoře vysokých škol, výrobci krmných směsí, zpracovatelé, a samozřejmě také pěstitelé.
Postupně se zjišťuje, že zrno z lupiny bílé nejenom dokáže nahradit v krmné dávce například drůbeže, částečně nebo i úplně dovozové sójové produkty, ale lupina sama je zdrojem půdního dusíku v ornici, je vhodná do luskovinoobilných směsek v rámci dotačních titulů, výrazně zlepšuje půdní strukturu a pro vysoký obsah omega 3 mastných kyselin je vysoce kvalitní surovinou pro zdravou výživu.
Odhaduje se, že ve světě je známo až 250 odrůd lupin s různým produkčním potenciálem. Největším světovým producentem lupin je Austrálie, v Evropě Německo a Polsko. Lupiny lze využít jak pro produkci zelené hmoty, například pro konzervaci, tak pro produkci semen. Produkce zelené hmoty je srovnatelná jak po kvantitativní, ale i kvalitativní stránce s kvalitními proteinovými pícninami, například vojtěškou. Vysoce pozitivně lze hodnotit lupiny i z hlediska produkce semen. Při správné agrotechnice lze dosáhnout srovnatelných nebo i vyšších hektarových výnosů semene v porovnání s ostatními luskovinami. Jejich kvalita, hodnocena zejména podle obsahu hrubého proteinu a aminokyselinového spektra, je vyšší v porovnání s ostatními pěstovanými luskovinami. Ve srovnání se sójovými boby řada odrůd lupin ze skupiny bílých odrůd má v semenu obdobný nebo vyšší obsah hrubého proteinu.
V článku Ing. Antonína Vaculíka, Ph.D., z Agritec Plant Research s. r. o. se také dozvíte o nárocích lupiny na pěstování, informace o jejím setí a vzcházení, o regulaci plevelů v porostech lupiny bílé, nejčastějších chorobách a škůdcích, ale například i pokusu s s výkrmem brojlerových kuřat lupinou. Více v ÚRODĚ č. 3/2019 na str. 84.*