Katrán etiopský neboli krambe habešská (Crambe abyssinica Hochst. ex R.E. Fries) patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Jak název napovídá, pochází z Etiopie, kde roste na náhorních plošinách v nadmořských výškách až 2600 metrů. Je to jednoletá bylina s krátkou vegetační dobou, mělce kořenící s jemným kůlovitým kořenem, který se ve svrchních vrstvách půdy bohatě větví.
Lodyhy jsou ve spodní části ochlupené, nahoře lysé, vzpřímené a v horní části se silně větví. Větve vyrůstají v úžlabí listenů a jsou dlouhé, šikmo odstálé, řídce rozvětvené a podélně rýhované. Listy jsou střídavé, vejčité s pilovitým okrajem. Květenství je prodloužený hrozen. Květy mají čtyři bílé korunní lístky, kopisťovité kališní lístky a šest tyčinek. Plodem je kulovitá nažka. HTS dosahuje 4 až 12 g. Plodinou se v Úrodě č. 5/2023 zabývají Ing. Zuzana Kubíková,Ph.D., a Ing. Melanie Langová (Zemědělský výzkum, spol. s r. o.)
Jak připomínají, v ČR je registrována jedna odrůda Katka (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko). Pěstuje se jako olejnina a meziplodina. Olej má podobnou nutriční hodnotu jako olej ze semen hořčice bílé. Obsahuje značný podíl kyseliny erukové a využívá se převážně k technickým účelům, např. při výrobě polyamidových vláken a pryskyřic, barev, hydraulických kapalin, pracích prostředků nebo syntetického kaučuku. Pokrutiny obsahují 25 až 35 % bílkovin a je možné je zkrmovat skotu a ovcím, ale vzhledem k vysokému obsahu glukosinolátů (8 až 10 %) by měly dosahovat nejvýše 5 % krmné dávky. Nejsou vhodné pro prasata a drůbež. Slámu lze využít v energetickém průmyslu jako palivo. Jako meziplodina se využívá převážně na zelené hnojení. Je možné ji využívat do krmných směsí pro zvěř.
Podmínky pěstování a zakládání porostů
Na pěstování je poměrně nenáročná. Vyhovují jí dobře odvodněné úrodné půdy dostatečně zásobené vláhou a živinami, lehčí a s pH v rozmezí 6 až 7. Nevhodné jsou půdy těžké, které vytvářejí škraloup, půdy zamokřené, kyselé nebo velmi suché písčité půdy. Je tolerantní k zasolení, pokud teploty při klíčení přesahují 10 °C. Při nižších teplotách se klíčivost v zasolených půdách snižuje. Založený porost má podobnou toleranci k zasolení jako pšenice.
Do osevních postupů ji není vhodné zařazovat po brukvovitých. Doporučený výsevek je 5 až 10 kg/ha (0,8 až 1,4 mil. klíčivých semen). Hloubka setí by neměla přesáhnout 3,5 cm. Při pěstování na semeno je vhodnější setí při nižších teplotách a dostatečné vlhkosti. Vyšší výnosy byly zaznamenány při setí do užších řádků v rozmezí 12,5 až 25 cm. Jako meziplodina se vysévá do řádků 12,5 po sklizni hlavní plodiny. Seťové lůžko má být utužené, a proto je po setí nutné válení. Vhodnější jsou válce, které snižují riziko vytvoření půdního škraloupu.*
