Pěstování jetele nachového je ekonomicky výhodná záležitost

Produkce osiva jetele nachového má v České republice tradici a velkou popularitu. Za rok 2021 bylo v ČR přihlášeno přes 8 000 ha množitelských ploch (nejvíce v EU). Je pravdou, že většina vyprodukovaného osiva je na vývoz do Francie, Itálie a jiných zahraničních zemí, ale i v našich podmínkách si začínají být zemědělci vědomi předplodinových benefitů jetele nachového.

Po dvou letech produkce certifikovaného osiva nové odrůdy DLF jetele nachového (inkarnát) ́ROKALI ́ můžeme začít rekapitulovat. V roce 2021 bylo sklizeno cca 200 ha množitelských ploch a v roce 2022 dvojnásobek. Naši množitelé na severní Moravě v tomto sklizňovém roce atakovali výnos v průměru 1 tuny certifikovaného osiva na hektar produkční plochy. Vynikajících výnosů dosahovali zkušení pěstitelé jetele nachového, např. farma v Klimkovicích 1,2 t/ha na ploše zhruba 56 ha, ale i nováčci v Suchdole nad Odrou, kde dosáhli výnosu 1,17 t/ha na ploše 33 ha. Výnosy na produkčních plochách ve středních Čechách se pohybovaly na úrovni 800 kg/ha. Obecně se semenný výnos jetele nachového pohybuje od 500–800 kg/ha, ovšem odrůda Rokali začíná na výnosu právě 800 kg/ha, a jak dokázali kolegové v Klimkovicích, tak je schopna poskytnout až 1200 kg/ha.

Příprava půdy množitelských porostů spočívá v hnojení draslíkem (až 100 kg K₂O) a fosforem (až 70 kg P₂O₅). Přesné množství by se mělo samozřejmě odvíjet od provedeného půdního rozboru. Hnojení dusíkem v případě jetele nachového není potřeba z důvodu symbiotického vztahu s bakteriemi rodu Rhizobium, typickými pro jetele a jiné rostliny čeledě bobovité. V celkovém času vegetace jsou symbiotické bakterie jetele nachového schopny navázat i přes 120 kg N/ha.

Výsevním termínem je v našich podmínkách ideální polovina až konec srpna. Z dvouleté praxe množení odrůdy Rokali máme odzkoušeno, že i výsev do 10. 9. v příhodných podmínkách nesnižuje výnos. Vhodným výsevkem používaným na produkci osiva Rokali je 12 kg/ha s tím, že řádkování je volnější než při produkce píce, a to 20 cm. Hloubka výsevu je 1,5 cm z důvodu většího semene oproti ostatním odrůdám. Rokali je následně schopno klíčit již dva dny po výsevu.

Z postřiků je důležité věnovat pozornost padlí (houbové onemocnění). Postřik se provádí postemergentně povolenými přípravky fungicidů. Z tohoto důvodu by měl pěstitel porost průběžně kontrolovat, zvláště za vlhkého a slunného počasí, kdy je tlak patogenu největší.

Pro maximalizaci opylení a semenného výnosu může být také v některých lokalitách vhodné doplnit produkční plochu o 3–4 úly na hektar. Toto opatření ovšem není nutností, například u ploch v blízkosti lesa nemusí být zapotřebí. S tímto souvisí také případná možnost spojit produkci medu a množení osiva jetele nachového, kdy inkarnát je velice atraktivní pro opylovače (31–38 % v cukru v nektaru) a je možné vyprodukovat okolo 60 až 140 kg medu/ha.

Se svolením kolegů z podniku Agrosumak uvádíme tabulku jednotlivých ekonomických nákladů na ošetřování a mechanizaci jetele nachového (viz tab. 1). Z těchto údajů jsou patrné také zákroky, které jsou nutné v průběhu pěstování. Se samotným poradenstvím v oblasti množení Rokali (i jiných osiv) jsou naši referenti pro množení plně k dispozici.

Tab. 1 – Rozpis nákladů jednotlivých zásahů

Tab. 2 – Součet nákladů na jednotku plochy

Hnojivo bylo v celkové kalkulaci naprosto zanedbatelným nákladem a kolegové použili pouze hnojení bórem na podporu kvetení. Z uvedené tabulky vyplývá, že nejnákladnější vstup je samotná sklizeň, a to převážně z důvodu nynější situace na trhu s pohonnými hmotami.

Tab. 3 – Výsledná ekonomika pěstování Rokali

Po odečtení nákladů činil výnos 25 519 Kč/ha, pokud přičteme i jednotlivé dotace, které je možné získat, tak se dostaneme na částku 33 817 Kč/ha. Ekonomická hodnota osivářské produkce Rokali je tedy naprosto evidentní (viz tab. 3). Mimo samotný peněžní výnos, je nezanedbatelnou výhodou pěstování Rokali jeho předplodinová hodnota. Režim, kdy necháme vzejít a nejméně dva měsíce vegetovat výdrol po sklizni semenářského porostu, nám umožní tvorbu další organické hmoty a pokračovat v produkci dusíku vázaného půdními bakteriemi. Jedná se o množství okolo 67 kg N/ha.

Ekonomika tohoto inputu je při dnešní úrovni cen minerálních hnojiv velmi vítaná a obecně platí pravidlo, že si v následující sklizni vylepšíme úrodu ozimé pšenice o 1–2 t/ha. Jetel nachový je tedy velice vhodným přerušovačem osevního postupu obilovin a jejich výbornou předplodinou. Data budeme sledovat v praxi.

Foto 3 až 8 – Vývoj porostu po sklizni 1. 7 až 31. 8., Suchdol nad Odrou

Foto 9 a 10 – Obrázky z pícninářského pokusu Švábenice – první seč ozimé směsi Porubka a Rokali těsně před metáním jílku mnohokvětého, Švábenice 2021

Úskalí pěstování jetele nachového spočívá především v těchto okamžicích:

• Setí do špatně připravené půdy, do velké hloubky nebo za dlouhotrvajícího sucha.
• Včasná herbicidní ochrana na podzim na potlačení heřmánkovců apod.
• Vyležení porostu po dlouhotrvající sněhové pokrývce a následné komplikace vlivem počasí.
• Nosatčíci – nutno sledovat na počátku butonizace.
• Padlí ve vegetativní fázi růstu – postřik.
• Počasí v době opylování – 2- až 3týdenní období (závislost výnosu na opylení).
• Desikace a načasování sklizně.
• Sklizeň velmi opatrná, strbouly se rozpadají a semeno vypadává.

Využití jetele nachového v rostlinné výrobě má půvabnou historii v tzv.  plynulém pásu zeleného krmení, a to především v Landsberské směsce (ozimá směs složená z 50 % jílku mnohokvětého italského, 30 % jetele nachového a 20 % vikve ozimé). Naše společnost dodává i jednoduché směsi jílku a inkarnátu, nebo festulolia a inkarnátu k intenzivním pícním účelům, a to zejména do některých oblastí v Maďarsku.*

DLF Seeds s.r.o.
Ing. Ondřej Borowiecki,

produktový manažer

tel: +420 727 930 928

ondrej.borowiecki@dlf.com

Ing. Aleš Rybák,

obchodní zástupce

tel: +420 727 931 042

ales.rybak@dlf.com