Ve státech Evropské unie, včetně České republiky, je kukuřice jednou z nejvýznamnějších plodin pěstovaných na orné půdě. Nicméně v EU se v minulosti, ale i nadále pěstuje kromě konvenční i tzv. geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. Ta však na území členských států, včetně České republiky, stále zaujímá pouze minoritní podíl na celkové ploše pěstované běžné kukuřice.
Tématu se věnuje v Úrodě č. 12/2020 Ing. Petr Vrtílek, z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Konstatuje, že kukuřice je vysoce významnou a zároveň druhou nejpěstovanější celosvětovou geneticky modifikovanou plodinou, ale je také jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která byla schválena už v roce 1998 pro pěstitelské účely v Evropské unii, tedy i v České republice. Nicméně na území EU, včetně ČR, lze komerčně pěstovat pouze GM kukuřice MON810. Její výhodou je odolnost proti zavíječi kukuřičnému, který je významným škůdcem na kukuřici, na základě vloženého genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Tato bakterie produkuje tzv. Bt toxin, který je jedovatý pro některé hmyzí škůdce, jako je právě zavíječ kukuřičný, a který selektivně zabíjí jeho housenky.
Článek v Úrodě pojednává o vývoji ploch a počtu pěstitelů GM kukuřice v České republice od roku 2005, tedy od začátku jejího pěstování u nás, až po rok 2019, a to z dostupných zdrojů Ministerstva zemědělství. Součástí článku je i porovnání vývoje ploch GM kukuřice v Evropské unii v letech 2003 až 2019, a to z dostupných údajů USDA - FAS (United States Department of Agriculture - Foreign Agricultural Service; Ministerstvo zemědělství spojených států - Zahraniční zemědělská služba).*
