Již několik roků dodává firma Pekárny KaK spol. s.r.o na trh řadu pekařských a těstovinových biovýrobků. V jejich nabídce lze najít chléb, tyčinky i rozličné druhy těstovin. Hlavní podíl celkové výroby tvoří s 92 % stále konvenční výroba, ale to by se mělo změnit. V následujících třech letech plánují v pekárnách výrazný nárůst biovýroby.
„Pšeničná mouka z potravinářské pšenice musí mít určitou pekařskou hodnotu. Ekofarmy jsou většinou z podhůří a pšenice, kterou produkují je možná dobrá jako krmná, ale potřebnou pekařskou kvalitu většinou nemá,“ říká spolumajitel a jednatel firmy Vladimír Koháček. Pěstování potravinářské pšenice je podle něj třeba přenést do produkčních oblastí na střední nebo jižní Moravu, do Polabí či do jiných, stejně příznivých lokalit. To platí i pro pšenici špaldu, zatímco u žita a pohanky se tyto problémy nevyskytují.
Bioprodukce narůstá
Přibližně 20 % sortimentu z Pekáren KaK je určeno na vývoz. Do Německa putují například tyčinky, které jsou na první pohled nápadné atraktivním obalem, do Chorvatska do oblasti Puly se vyvážejí těstoviny a další biovýrobky jsou například na Slovensko.
Budoucnost bioprodukce vidí Koháček optimisticky. Vychází z údajů, které prezentují její nárůst v Evropské unii za poslední čtyři roky. „V některých případech to bylo i více než dvojnásobně,“ komentuje rostoucí grafy. Povzbudivě působí i dvojnásobný nárůst této produkce přímo v pekárnách od roku 1999.
Nyní se v pekárnách vyrábí asi 18 biovýrobků a objem výroby pro letošní rok odhaduje jednatel v rozmezí 6 – 7 milionů korun, celková produkce včetně konvenční by pak měla dosáhnout 100 – 100 000 000 Kč.Vzhledem k situaci a vývoji na evropském trhu s biopotravinami předpokládá Koháček nárůst objemu produkce až do řádů miliard.
Pekárny připravují rozšíření
Na základě pravděpodobného vývoje trhu vytvořili v pekárnách tříletý projekt, který předpokládá nárůst objemu biovýroby na 60 mil. „Připravujeme na nové technologie, které nám dovolí část produkce zmrazovat. To nám umožní, protože jsme zatím monopolní výrobce, celoplošně pokrýt veškerou poptávku,“ plánuje pekař. Jenom nákup potřebných strojů bude stát 15 milionů a v pekárnách předpokládají, že na polovin přispěje program SAPARD.
Předpečené a následně zamražené výrobky lze bez problémů dodávat do řetězců. Pokud mají jejich prodejny vlastní pekárny, výrobek se rozmrazí, dopeče a čerstvý jde přímo ke spotřebiteli. Ten si ho ale může koupit jako polotovar a doma dopéct třeba v mikrovlnce.
Bez domácích surovin to nepůjde
„Abychom mohli výrobu realizovat, potřebujeme dostatek surovin tuzemské produkce. Například špaldová mouka, kterou u nás lze koupit za 18 000 korun za tunu, je z dovozu téměř třikrát dražší,“ říká Koháček. To platí i pro biotuk, který v tuzemsku vůbec není a pekárny ho dovážejí z Rakouska v malých baleních, nebo pro biocukr, který se u nás dosud nevyrábí a ani na Evropském trhu jej nelze prakticky sehnat. „Podařilo se mi naštěstí úspěšně oslovit firmu, která vyrábí biosirup, jež cukr nahradí,“ prozrazuje řešení jednatel, dodává ale, že je třeba dovážet další biosuroviny – například sezam či lněné semínko.To se sice v letošním roce zpracovává v řádu kilogramů, pro rok 2004 se již předpokládá spotřeba 4,2 tuny. Ve stejném časovém horizontu by se mělo také zpracovávat 1500 vagónů pšeničné celozrnné mouky, které je nyní potřeba asi desetina. Dostatek je u nás podle Koháčka kmínu a máku.
PRO-BIO –hlavní obchodní partner
„Většinu surovin odebíráme od společnosti PRO-BIO. Prodáváme přes ní také část produkce. Například na odbyt těstovin máme exkluzivní smlouvu. Ostatní zboží se prodává do řetězců nebo přímo“, uvádí Koháček. Právě obchodní řetězce nejsou podle něj na biozboží dostatečně zavedeny, protože se orientují hlavně na vysokoobrátkové výrobky. Zájem a představu těchto velkých odběratelů si proto zjišťovali informačním dopisem a získání dalších zajímavých informací si slibovali také od konference v Lednici. Jak jsme se dozvěděli, oba způsoby byly úspěšné.
