V případě realizace mnohých záměrů realizovaných na zemědělském půdním fondu (ZPF) je orgány ochrany ZPF mimo jiné požadován pedologický průzkum. Tato povinnost je přímo zakotvena v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (zákon) v případě dočasného či trvalého odnětí půdy ze ZPF, pedologický průzkum je však nepřímo vyžadován také v případě realizace dalších záměrů, které odnětí půdy nevyžadují. Proč je půdní průzkum vyžadován a jaké by měl mít náležitosti jsou témata dalších dílů seriálu odborníků z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP), které pravidelně naleznete v časopise Úroda.
Jednou z otázek, kterou si v lednovém vydání časopisu Úroda kladou Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z VÚMOP, je, k čemu slouží pedologický průzkum. Jak vysvětlují, slouží k popisu aktuálního stavu zemědělské půdy v místě realizace konkrétního záměru. V případě trvalého odnětí půdy, půdní průzkum popíše potřebu skrývky zemin, které musí být využity mimo plochu záměru pro zlepšení kvality horších (méně bonitních) půd. Zákon rozlišuje skrývku svrchní kulturní vrstvy půdy (humózní – orniční/orná, či drnové/TTP) a dále pak skrývku hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin. Za ty je možné považovat podorniční humózní zeminy u půd, kde mocnost humózních zemin převyšuje mocnost orniční/drnové vrstvy a dále pak zeminy podložní, které mají příznivé fyzikálně chemické parametry (půdní reakce, zrnitost aj.; typickými zástupci těchto zemin je spraš, či hlinité nivní uloženiny).
Není pravdou, že vlastník zemědělského pozemku může se zeminami nakládat podle svého uvážení, zdůrazňují autoři příspěvku. Pakliže půdu nebude využívat zemědělsky, musí ony nejcennější zeminy „vrátit“ společnosti, tedy státu, který v procesu odnětí rozhodne o jejich hospodárném využití. Se skrytými zeminami tak není možné zacházet svévolně. O skrývce, deponování zemin i jejich a následném využití je podle zákona třeba vést evidenci, která umožní orgánu ochrany ZPF kontrolu dodržení podmínek vydaného souhlasu. V případě dočasného odnětí se půda do ZPF v budoucnu navrátí. V tomto případě pedologický průzkum slouží k definování aktuálního a zároveň cílového stavu, který je nutné dosáhnout po uplynutí doby, kdy může být pozemek nezemědělsky využíván, vysvětlují dále.
Odborníci z VÚMOP uvádějí také informace o potřebě pedologického průzkumu před realizací fotovoltaických elektráren a to jak „klasických“ (FVE), tak těch „agrofotovoltaických“ (AFV). FVE elektrárny vyžadují dočasné odnětí půdy ze ZPF, záměru se tedy týkají požadavky definované v zákoně v § 9 odst. 6. Jedním z požadovaných bodů je i pedologický průzkum, který je vyžadován i přes fakt, že vzhledem k technickému řešení FVE je většinou žádáno o výjimku ze skrývky. Zachování původní profilace půdy je zde i žádoucí, neboť po skončení dočasného odnětí je půda na většině plochy v původní bonitě a i během nezemědělského využití plní především mimoprodukční funkce (např. hydrologické). Skrývku je třeba provést pouze v místech, kde dochází k realizaci dočasných staveb vyžadujících hlubší zásah do půdy (např. štěrkové lože pro uložení trafostanic, či zpevnění obslužných cest).
V případě realizace AFV není půda ze ZPF odnímána, schvalování záměru však přesto administruje orgány ochrany ZPF. Součástí požadavků úřadů pro povolovací proces jsou podle § 8a zákona i plán rekultivace (odst. 3, písmeno d), resp. předběžná bilance skrývky (písmeno e). Stejné podmínky obsahuje i vyhláška „o agrovoltaické výrobně elektřiny“. Pro požadované dokumenty je tedy nutný pedologický průzkum, byť není v uvedené legislativě explicitně uveden. Jaké náležitosti by takový průzkum měl mít a jak jej provádět bude zveřejněno v seriálu v únorovém vydání časopisu Úroda.*
Úvodní fotografie: Profil fluvizemě je příkladem půdy, u které je nutné skrýt i hlouběji uložené zeminy Foto Tomáš Khel
