Pravidelná péče o trvalé travní porosty se vyplatí. Tyto plochy zajišťují krmivo pro hospodářská zvířata, ale mají i další pozitiva. Podzim je vhodným obdobím pro plánování obnovy nebo alespoň přísev pastvin i luk. Zároveň je to čas pro přípravu porostů na zimu. Omezuje se tak výskyt škůdců a chorob a v neposlední řadě to udržuje rostliny v dobré kondici, aby v následujícím roce poskytly dobré výnosy píce.
Trvalé travní porosty (TTP) tvoří významnou část zemědělské půdy ČR. Mají velký vliv na koloběh uhlíku v půdě, půdní biologii a přírodu celkově. Jsou nástrojem na zlepšení základních půdních vlastností, především strukturu půdy. Tyto porosty velmi významně podporují biodiverzitu, pozitivně ovlivňují vodní režim v půdě a následně v celé krajině. V neposlední řadě jsou pak zdrojem objemných krmiv pro hospodářská zvířata.
Vodní režim
V posledních letech ale uvedená pozitiva trvalých travních porostů nebyla na řadě míst využita. Vliv na to měly povětrnostní podmínky uplynulých let. Jak se ale shodují odborníci, kteří své poznatky prezentují v listopadovém čísle časopisu Farmář, nezanedbatelné části TTP nebyla v poslední době věnována taková péče, jakou si zasloužila. Stresové podmínky v podobě nedostatku srážek, vysokých teplot a v letošním roce i přívalových dešťů jen tento problém umocnily.
Degradační procesy půdy se nevyhnuly ani tomuto odvětví a je zapotřebí začít to plně vnímat a něco proti tomu dělat, apeluje ve svém příspěvku Ing. Ivana Šindelková ze společnosti Zemědělský výzkum Troubsko, s r. o. Správně obhospodařované travní porosty pozitivně ovlivňují vodní režim v půdě. Na řadě míst se objevuje utužení půdy, a to jak vlivem těžké techniky a vysoké koncentrace zvířat dna ploše, tak průběhem počasí. Nejviditelnějším důsledkem těchto negativních změn je snížená produkce a zhoršená kvalita píce, kterou se daří z TTP sklidit, respektive spásat.
Nejprve prohlídka porostů
S nápravou nepříznivého stavu je vhodné začít na podzim. Hospodář, který se v posledních letech nevěnoval zlepšování porostů, by si měl porosty projít a zinventarizovat, doporučuje Ing. Ivan Houdek ze společnosti DLF Seeds s. r. o. Méně úspěšné může být rozhodnutí o obnově ze dne na den na jaře, po zjištění, že porost opravdu už za nic nestojí. „Proto apeluji na to, aby si každý hospodář už na podzim porosty prošel a uvědomil si, co ze kterého sklidil a ještě před zámrazem udělal opatření, která mu usnadní nebo zkrátí obnovu či přísev v příštím roce.
Porosty, které už kvalitní píci neposkytují, je vhodné buď obnovit, nebo zvolit přísev. Podle Ing. Houdka je třeba brát v úvahu nejeden faktor, aby se vynaložené náklady a vložená práce vrátily ve vysokých výnosech kvalitní píce. Záleží na podmínkách stanoviště. Svou roli hraje snadná dostupnost pro techniku i půdní podmínky, jako jsou skeletovitost a hloubka ornice, svažitost a ohrožení erozí. Důležité jsou také vláhové poměry. Na vysýchavých svazích, orientovaných ke slunci bude jistější provádět obnovy a přísevy v pozdním létě, protože jarní termín je velmi rizikový.
Obnova nebo přísev
Někde je výhodnější pravidelná obnova s intenzívním pěstováním trav s kratší vytrvalostí a vyšší nutriční hodnotou, jinde je lepší udržovat větší plochy TTP s nízkou intenzitou péče, vyjmenovává Ing. Marek Podrábský ze společnosti SEED SERVICE s. r. o. Extenzívní způsob využití je podle něj opodstatněný například při plnění dotačních titulů, speciálních požadavcích na kvalitu mléka, nebo u zachovalých původních biotopů. Příprava pozemků se samozřejmě liší podle toho, jestli budeme obnovu provádět likvidací starého porostu orbou, nebo z různých důvodů upřednostníme přísev.
Obnova orbou je nejjistější způsob zlepšení travních porostů. Dojde k vytvoření nejlepších podmínek pro vzcházení vysetých semen a následný vývoj rostlin. V rámci zpracování půdy dojde k urychlení rozkladu alelopatických látek a mineralizaci surového humusu. Zemědělec, který se rozhodně pro úplnou obnovu porostu má navíc možnost zlepšit půdní prostředí zaoráním hnoje nebo vápence. V rámci přípravy pole lze navíc urovnat hrubší nerovnosti a odstranit povrchové zhutnění.
Naopak mezi přednosti přísevů patří faktory, které u obnovy orbou jsou nedostatkem. Do této kategorie určitě patří omezení rizika eroze půdy. Na horších pozemcích může orba vytahat kameny z hlubších vrstev a zvýšit náklady (v případě jejich sběru), popř. tyto kameny vedou k poškození veškerých použitých strojů.
Výběr směsi osiva
Vhodné složení osiva pro zásev nebo přísev závisí na vláhových poměrech pozemku, způsobu hospodaření a účelu založení porostu. Ve směsích pro kompletní založení víceletých porostů by podle Ing. Podrábského, nikdy neměla chybět vytrvalá, ale pomalu vzcházející a dražší komponenta lipnice luční, která svými výběžky zaplňuje prázdná místa po výpadku méně vytrvalých trav. Do směsí pro přísevy se naopak lipnice a další pomalu vzcházející druhy spíše nedávají a využívají se jen rychleji rostoucí druhy. Jsou to především vyšší volně trsnaté trávy (jílky, jílková festulolia, kostřava luční, bojínek, pozdní srhy). Tyto trávy mají výbornou pícní kvalitu, dobrou konkurenční schopnost a vzcházející rostlinky nejsou snadno potlačeny původním porostem. Kompletní travní směsi a směsi pro přísev jsou samozřejmě doplněny vhodnými druhy jetelovinami.
Podzimní ošetření
Jak očekával Ing. Houdek, kvůli deštivému počasí na podzim se jednotlivé pracovní operace opozdí. Komplikuje se sklizeň některých plodin i setí ozimých obilnin. Rozhodně je ale třeba udělat si čas i na podzimní ošetření trvalých travních porostů. Na pastvinách se provádí sekání, případně mulčování nedopasků. „Jestliže pro osekání či mulčování porostů není důvod, rozhodně doporučuji je posmykovat, aby se rozetřely výkaly, ve kterých by mohly přezimovat zárodky parazitů,“ připomněl Ing. Houdek. Louky s významným podílem jetele lučního nebo vojtěšky je vhodné nízko posekat. Travní porosty bez jetelovin je možné mulčovat. V obou případech ale doporučoval zástupce DLF Seeds rostlinné zbytky z luk odstranit.
Tam, kde je povrch pastvin a luk utužený, je vhodné využít provzdušňovací brány. Podzimní měsíce jsou také příležitostí pro případné přihnojení statkovými hnojivy, vápnění a při konvenčním hospodaření lze aplikovat minerální hnojiva.
