Patří sedimenty na zemědělskou půdu?

Sediment z vodního toku, vodní nádrže, či rybníku vzniká sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění (rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče), dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál může mít povahu od štěrkopísků a písků sedimentovaných v proudných úsecích toků, až po jílovitohlinitý až jílovitý substrát v rybnících. Jde o přirozený proces, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny.

Specifika sedimentů

Jedním ze vstupů do půdy podléhající kontrole, jsou právě sedimenty patřící mezi materiály, které mohou půdu negativně ovlivnit. Na druhou stranu mohou mít i příznivý vliv, protože se jedná o materiál s vysokým obsahem organické hmoty a živin. Nedostatek kvalitních organických hnojiv a nedostatek organických látek v zemědělských půdách je v dnešní době velkým problémem. Proto vzniká otázka, zda vracet sedimenty do půdy.

Půda může být obohacena nejen o postrádaný organický materiál a živiny, ale také kontaminována rizikovými prvky a rizikovými látkami. Proto je nutné před aplikací sedimentu posoudit obsahy rizikových prvků a rizikových látek podle stanovených limitů uvedených ve vyhlášce č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě v příloze č. 1. Další podmínkou je zamezit zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty aplikovány, dodržet maximální výšku vrstvy použitého sedimentu do 10 cm nebo v případě menší hloubky ornice než 30 cm dodržet poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 3 a dodržet maximální aplikační dávku v závislosti na textuře (zrnitosti) aplikovaného sedimentu a na textuře (zrnitosti) půdy, na kterou je sediment aplikován. V současné době se na základě poptávky pracuje na nové vyhlášce, která má reagovat na nové poznatky a požadavky dotčených organizací a odborných ústavů.

Role ÚKZÚZ ve sledování sedimentů

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje používání sedimentů na zemědělský půdní fond (ZPF). Stížnosti, které ÚKZÚZ obdrží, se zpravidla týkají nesprávného použití sedimentu. Nejčastěji se jedná o překročení maximální povolené výšky vrstvy sedimentu. Často také lidé zaměňují aplikaci sedimentu za aplikaci kalů ČOV, pro které platí jiná pravidla. Pokud je špatná aplikace prokázána, může ze strany ÚKZÚZ dojít k udělení sankce.

ÚKZÚZ navíc kromě kontrol také dlouhodobě monitoruje půdu a vstupy do půdy, mezi které se řadí i sedimenty. Získaná data z těchto monitoringů jsou shromažďována a vedena v databázích. Databáze sedimentů vznikla v roce 1995 a od roku 2006 je spravována s využitím LPIS – modulu „Registr sedimentů“. U vzorků se sleduje jejich „hnojivá hodnota“, tj. zrnitostní složení, procento spalitelných látek (LOI), pH, obsahy živin (Ca, K, Mg a P) v extraktu podle Mehlicha III a nově od roku 2024 také celkové obsahy v extraktu lučavky královské. Dále se hodnotí obsahy rizikových prvků (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn stanovené extrakcí lučavkou královskou a Hg stanovené jako celkový obsah) a obsahy rizikových látek (PCB, HCH, HCB, DDT a jeho metabolity, PAH a uhlovodíky C10–C40).

Toto téma podrobně rozebírá v časopise Úroda (8/2025) Ing. Ladislav Kubík, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.*

Úvodní fotografie: Mocnost sedimentů může dosahovat i několika metrů – rybník Bor Foto Pavel Kuttelvascher