Patří čirok skutečně na česká a moravská pole?

V současné době pravděpodobně není jiná zemědělsky využívaná plodina s tak rozmanitým vzhledem, vlastnostmi i šířkou využití, jako je čirok dvoubarevný Sorghum bicolor (L.) MOENCH. Jedná se o plodinu – diploid, který má při srovnání s ostatními obilovinami poměrně úzký genom, což je ceněno šlechtiteli.

Proč se zabývat šlechtěním čiroků píše ve svém článku ve Farmáři č. 8/2025 Ing. Jiří Hermuth z Genové Banky Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Čirok je nenáročná, levná, snadno pěstovatelná plodina a je levnější alternativou k pšenici a kukuřici, především jako komponenta v krmných směsích.

Fytosanitární efekt

Jak autor píše, výhodou u mladých rostlin čiroku odrůdy Ruzrok je, že obsahují v zelené hmotě látku dhurrin. Ten se za určitých podmínek štěpí a uvolňuje kyanovodík a tento efekt lze velice dobře využít. Když čirok vysejeme jako letní strniskovou meziplodinu s fytosanitárním efektem, jeho mladé rostliny mulčujeme a zapravíme biomasu do ornice, dochází při dobrém načasování k omezení výskytu populace háďátek, hub i dalších půdních patogenů a škůdců. Tímto se otevřela cesta k celoevropskému využití Ruzroku jako fumigační meziplodiny pro cukrovku, brambory a širokou škálu zeleniny. Husté a hluboké kořeny čiroků jsou také schopné vylučovat do okolního prostředí směs látek (exudáty), které potlačují vývoj plevelů. Odpuzují rovněž hlodavce pohybující se v podzemí. Čirok je tak schopen pole ochránit například před přemnoženými hraboši, kteří dokážou na úrodě napáchat obrovské škody. Atraktivní je i jako zdroj potravy pro včely, a to zejména na přelomu července a srpna, kdy jsou již ostatní přírodní zdroje omezené.

Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 8/2025.

Úvodní foto: Čirok Ruzrok Foto Jiří Hermuth