Zpracování produktů je Achillovou patou českého ekologického zemědělství. Tím více lze přivítat, že ocenění nejlepšího ekologického zemědělce – Bartákův hrnec, letos získala společnost, která vyrábí, zpracovává i prodává. Poslední květnovou neděli se tedy zlaťáky sypaly do ošatky společnosti Country Life v Nenačovicích na Berounsku.
Firma provozuje v Praze několik jídelen a prodejen se zdravou výživou a zároveň do nich dodává produkci ze svých patnáctým rokem ekologicky obhospodařovaných ploch: farmy, zelinářství a sadu. Kromě toho vlastní velkosklad, který dodává zboží stovkám dalších prodejen. „Ze zhruba dvoutisícové nabídky máme tisíc bioproduktů,“ vypočítává ředitel Country Life, s. r.o., Otakar Jiránek poté, co mu Ing. Perlinger předal cenu – diplom a zmíněných 10 000 korun v čerstvě vyražených dvacetikorunách. Shodou okolností také jako patnáctému oceněnému v historii Bartákova hrnce.
Plevele likvidují meziplodinami
Společnost nyní v režimu ekologického zemědělství obhospodařuje zhruba 80 hektarů. Přibližně 60 hektarů obdělávají (dva z toho slouží k produkci zeleniny), zbytek tvoří les a louky. Plochy má na starost Ing. Jiří Pospíšilík. Jak upřesnil, přibližně na patnácti hektarech pěstují ozimou pšenici, na třech špaldu, deset zabírá nahý oves a dva až tři hektary pšenice červená jarní. Sedmnáct hektarů se využívá pro zelené hnojení, které je hlavním a také jediným způsobem odplevelování. „Když je dobrý osevní postup, nezlobí technika a není extrémní počasí, tak s plevely nemáme problém. Někdy ale vyrazí pcháč nebo šťovík, protože máme těžké jílovité půdy, a těžko se ho zbavujeme,“ vysvětluje farmář. Pro likvidaci plevelů se tedy používá jetel setý do podsevu na jeden užitkový rok a peluška, popřípadě použitá ve směsce. Ing. Pospíšilík také zvažuje, že by pro stejný účel používal bob, protože u polehlé pelušky jsou problémy se zapravením.
Podnik nechová hospodářská zvířata, protože společnost Country Life nenabízí potraviny živočišného původu. Dusíkaté hnojení tedy na farmě zajišťují pouze leguminózy a hnůj, který získávají výměnou za seno z luk. Na veškerou polní práci je farmář sám a k ruce má pouze jednoho traktoristu.
V zelenině ručně
Zhruba na dvou hektarech se rozprostírá zelinářská „zahrada“ jak plochu mezi potokem a úpatím malého kopce Ing. Pospíšilík nazývá. Pěstuje na nich přibližně 120 druhů a odrůd zeleniny. Od méně známých, jako jsou dýně Hokaido, tuříny, vodnice, fenykl hlíznatý, černý kořen, chřest či topinambury po mnoho druhů salátu, červenou řepu, celer, brukvovité a další.
Na většinu práce je letos farmář sám. Studenti, kteří pomáhají, se zastaví jen příležitostně a manželka je od jara v nemocnici. Odplevelit a obhospodařit dva hektary zahrady znamená především velké množství ruční práce – s plečkou a motykou. Na celou plochu by byli třeba alespoň čtyři lidé.
Jestliže jsou na zahradě největším problémem plevele – především rdesno, tak s chorobami a škůdci nemáme velké problémy. Jak Ing. Pospíšilík uvedl, výrazněji škodí pouze dřepčík, na omezení ostatních je možné použít biologické přípravky. Například brambory ale nepěstují, takže se nemusejí zabývat mandelinkou bramborovou. Také pochmurnatka mrkvová, obávaný škůdce malých ploch, škodí na velkých výměrách podle farmáře jen málo a pro efektivní kontrolu stačí důkladně provedená sklizeň.
Farmář a zelinář v jedné osobě ale chladí nadšení pro alternativní metody ochrany, které zmiňují lidé, kteří se přišli na předání Bartákova hrnce podívat a navštívili také zahradu. „Vysázel jsem do vstupu do skleníku afrikány a předpokládal jsem, že ho mám chráněný proti mšicím. Věřit jsem tomu přestal v okamžiku, kdy jsem je našel přímo na těch afrikánech,“ vysvětluje s tím, že škůdce si svoji oblíbenou potravu najde vždy, protože mu vlastně ani nic jiného nezbývá.
Hlavní problém ale vidí farmář jinde: „Největší škůdci jsou lidé, a ministerstvo zemědělství v tom vede. Alespoň letos. Evropská unie má dokonalý postup, jak skrz naše ministerstvo zlikvidovat české zemědělce. Mrzí mě, že ministerstvo poslouchá nařízení Evropské unie, ale vůbec nevnímá potřeby zemědělců a tak likvidují živitele národa, ničí je a komplikují jim život,“ stěžuje si na přístup úřadů.
Proč bioprodukty?
Ing. Pospíšilík se rozhodl pro ekologické zemědělství z toho důvodu, že se mu nelíbilo, jak se projevuje účinek herbicidů na plodinách a obával se, že by stejně negativně mohly působit i na lidské zdraví. Hospodaří tímto způsobem už přibližně deset let.
Spotřebitelé podle jeho informací přecházejí na biozeleninu především proto, že jim více chutná. „Není totiž vyhnojená průmyslovými hnojivy a obsah důležitých látek je tam koncentrovanější,“ vysvětluje zahradník. Upozorňuje ale také, že bio není automaticky zárukou vynikající chuti. Pokud jsou podmínky při pěstování nepříznivé, může se to projevit samozřejmě také na kvalitě a chuti – například nedostatek vody způsobí hořkost nebo zvýšenou pálivost některých druhů zeleniny.
Zvýšenou zálibu spotřebitelů v biotravinách, i přes jejich vyšší cenu potvrzuje také ředitel společnosti Otakar Jiránek. Jak uvedl, obrat velkoobchodu rostl v minulých letech o dvacet procent ročně, nyní se blíží třiceti. Veškerá produkce z celé farmy se buď zpracuje nebo prodá – a uplatnilo by se jí mnohem víc, soudí O. Jiránek. Několik velkých biofarem v okolí Prahy tedy podle něj mělo o odbyt postaráno. Stále se totiž velké množství biopotravin dováží ze zahraničí - Rakouska, Francie, Itálie či Slovenska. Tuzemská výroba produkuje dostatek obilovin a dalších potravinářských surovin, ale chybí to, co O. Jiránek nazývá sofistikované potraviny: tedy zpracované produkty. Contry Life si v tomto případě nesporně našel mezeru na trhu. Například na vlastních polích vypěstované obilí si semele ve svém mlýně, upeče ve své pekárně a uplatní ve svých prodejnách a restauracích. A navíc v největším tuzemském odbytišti biopotravin – Praze, kde si spotřebitelé zároveň mohou dovolit zaplatit vyšší cenu.
Komplexně zdravě
Country Life stoprocentně vlastní občanské sdružení Společnost Prameny zdraví, které je součástí celosvětového křesťanského hnutí, zaměřeného na programy zdravého životního stylu. To je také jeden z důvodů, proč neprodává potraviny živočišného původu. Ostatně, návštěvníci korzující mezi jednotlivými „stánky“, prezentujícími činnost firmy – masáže, prodej křesťanské literatury, zeleniny ze zahrady, vegetariánských jídel, si z ampliónů kromě jiného také vyslechli, že je pojídání masa špatné a má na svědomí řadu civilizačních chorob. A také proti nim se firma snaží postupovat – propagací prevence komplexního zdraví v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální, jak o sobě tvrdí.
Ve svém ekologickém centru v Nenačovicích, kde společnost sídlí, používá i některé ekologicky šetrné technologie. V areálu bývalého JZD přestavěli kravín, seník a silážní jámu na sídlo firmy, velkosklad a sklep na ovoce a zeleninu. Přístavba, kterou Otakar Jiránek nazýval při během rozhovoru archa, je projektována jako energeticky pasivní stavba – je izolována silnou vrstvou minerální vaty. Sluneční kolektory na střeše ohřívají vodu na mytí a dešťová voda se zachycuje a používá ke splachování záchodů. Do budoucna plánují kořenovou čističku, větrnou elektrárnu a sanatorium.
