Strip-till šetří vodu. To je jeden z hlavních důvodů, proč s ním před mnoha lety začínal u řepky Vojtěch Švarc, vlastník společnosti FARMA CHMEL s. r. o. V oblasti ročně naprší asi 400 mm, ale rozložení srážek není optimální. Dále pěstuje především pšenici, sóju či hrách. Farmář je velkým vyznavačem precizního zemědělství, využívá ho již dvacátým rokem, takže se v jeho podniku můžeme setkat například se snímáním porostů drony a navazujícím bodovým ošetřením herbicidy. Díky tomu omezuje spotřebu přípravků na ochranu rostlin.
Polní dny pořádáme u nás na farmě již řadu let a těší se stále větší oblibě, na začátku byla myšlenka podělit se o zkušenosti nabyté různými pokusy a zkouškami nových postupů a technologií. Postupem času se malé polní setkávání hrstky nadšenců přetvořilo tak nějak samo v poměrně komplexní polní den nabitý zajímavými přednáškami jak z vědecké společnosti, tak z praxe. Tradičně se zde představují zajímavé technologické novinky a prezentují se inovativní metody moderního hospodaření.
Letošní polní den bude devatenáctého června a návštěvníkům chceme ukázat například to, kam jsme se za dvacet let našeho precizního hospodaření posunuli. Představíme moderní metody vedení porostů s přípravky 21. století anebo si budeme povídat a také se půjdeme podívat, jak se pěstují tradiční plodiny jako obilí, luskoviny nebo třeba řepka v systému částečného zpracovávání půdy – strip-till.
Pole za sklízecí mlátičkou převláčím prutovými branami a následuje plošné ošetření glyfosátem proti narostlým plevelům. Půdu zpracovávám na vzdálenost 50 cm a propracovávám pásek široký 25 cm. Reálně je o něco širší, protože půda na okrajích pracuje. Usiluji o to, abych udělal co nejvíce prací v jednom přejezdu, protože tím šetřím vláhu. Samozřejmě, pokud je mokro jako v minulém roce, začneme sít později, oproti sousedům například o týden. Ale zase máme dříve hotovo. Velkou výhodou je nižší energetická náročnost zakládání porostu.
Na metr čtvereční sejeme dvacet jedinců řepky, tedy 0,4 výsevní jednotky na hektar. Plodina má tak velkou kompenzační schopnost, že pro mě nemá smysl sít hustěji. Kdyby byla semena pravidelně rozmístěná, stačilo by pět šest rostlin na metr čtvereční. V polních podmínkách je podle mých zkušeností problematický počet pod deset jedinců na metr čtvereční – kvůli chorobám a škůdcům. Ideální je v mých podmínkách patnáct jedinců na metr pro sklizeň a tolik se jich zpravidla dožije při uvedeném výsevku.
Celý rozhovor připravujeme do týdeníku Zemědělec.*
Úvodní snímek: Vojtěch Švarc se dlouhodobě zabývá precizním zemědělstvím Foto David Bouma
