Doplněno: Ocenění Bartákův hrnec pro nejlepšího ekologického zemědělce roku 2008 obdržel dnes ovocnář Ing. Bedřich Plíšek z Vinic u Hořic v Podkrkonoší. Hrnec naplněný nově raženými mincemi korun mu předal nestor ekologického zemědělství, Ing. Richard Barták, CSc.
Cenu předává Nadační fond rytíře Františka Horského s finanční podporou Ministerstva zemědělství České republiky a dalších sponzorů. Letos činila 15 000 korun, oproti minulým rokům se tedy zvedla o 5000 Kč. Jak uvedl Ing. Richard Barták, CSc., jeden ze tří zakladatelů nadačního fondu, ovocnář získal prestižní ocenění za mezinárodní zásluhy v rozvoji ekologického zemědělství, obětavou práci spojenou s produkcí a prodejem bioovoce a také dalších chutných produktů z této suroviny. „Za to, co všechno vystál, vytrpěl a dokázal, za to si vysloužil přízvisko ekologický mučedník. Plným právem. Vypěstoval dva sady vlastníma rukama. Roubování, ošetřování, přeroubování, opravení omylem vyoraných stromečků, to je opravdu činnost, která si zaslouží poděkování. Stejně tak výsledky, kterých se dopracoval na rezistentních odrůdách, jichž tu má osm nebo devět,“ zdůraznil Ing. Barták úvodem.
Sad na kopci
Sad, do kterého Ing. Plíšek pozval několik desítek návštěvníků akce, roste na mírném kopci nad vesnicí. Přináší to výhodu ve větším provětrávání porostů, které nepřeje výskytu houbových chorob. Kromě toho je oblast ve srážkovém stínu, uvedl s tím, že preferuje odrůdy s rezistencí ke strupovitosti. Vsadil především na Topaz, Rajku, Rosanu a dalších pět odrůd. Jak také vysvětlil, používá preventivně postřik mědnatými preparáty, aby se nechytily problematické kmeny strupovitosti. Dodal, že celou zákonem povolenou dávku ale nevyčerpá. „Jablka mám z loňské úrody dosud, jsou mimořádně chutná a vydrží velmi dlouho,“ pochvaloval si Ing. Barták během slavnostního předávání ceny.
Kromě toho se sadař snaží podpořit přirozenou odolnost stromů, například přiměřeným řezem. Příliš hluboký zimní řez totiž stimuluje růst, přičemž rychle vyrostlé výhony jsou citlivé jak na houbové choroby, tak na napadení mšicemi. Příliš bujný růst se také negativně projevuje na odolnosti vůči škůdcům, mrazu a fyziologickým chorobám plodů.
Proti výskytu nekvalitních plodů bojuje pomocí včel, které usídlil přímo v sadu. „Čím více se květ jabloně opylí, tím má více semínek, a tím je jablko kvalitnější, a to i složením. Například tolik netrpí hořkou pihovitostí, což je fyziologická porucha z nedostatku vápníku,“ vysvětlil Ing. Plíšek.
Další kapitolou jsou obaleči, kteří způsobují červivost plodů. V ekologickém systému hospodaření je možné k jejich omezení využívat například viry granulózy. Z nich Ing. Plíšek vyzkoušel ve spolupráci s výzkumníky pouze přípravek působící specificky proti obaleči zimolezovému a zatím se jeví slibně. Zároveň očekává, že virus se v populaci obaleče udrží a rozšíří.
Jednu z mnoha možností přirozené ochrany představují také predátoři či parazitoidi z řad hmyzu. Ing. Plíšek si pochvaloval především škvory s tím, že dokáží z plodu vytáhnout i zavrtávající se larvičku obaleče. Výskyt užitečného hmyzu podporuje ovocnář pěstováním kvetoucích rostlin v sadu a jeho blízkém okolí a také poskytováním prostoru pro jejich ukrytí.
Komplexní přístup
„Někdo má takový dojem, že ekologické hospodaření by mělo poskytovat zdravé potraviny, což je samozřejmě pravda. Že by se tam nemělo používat mnoho chemie. Mohu říct, že se tam nepoužívá žádná syntetická chemická látka jako pesticid nebo hnojivo. Všechno je přírodní,“ uvedl Ing. Plíšek. Jak dále vysvětlil, pro ekologické zemědělství je vzorem příroda. Ekosystém sadu se udržuje v rovnováze, všechny organismy v něm mají svoje místo a doplňují se navzájem. „Snažíme se o takzvaný komplexní neboli holistický přístup. V sadu není možné střídat kultury, ale biodiverzity se v něm dociluje tím, že podkulturou mezi stromy je trávník a v něm je pokud možno co nejvíce doplňkových rostlin. Když je biodiverzita bohatá a půda biologicky aktivní, tak to pomáhá stromu i sadu, aby byl zdravý a nepotřeboval zásahy proti chorobám a škůdcům,“ vysvětlil ovocnář.
Dodal, že ekosystém se dokáže se vším vyrovnat sám a udržet se v rovnováze. To je hlavní podstata ekologického zemědělství. Jen když se něco vymkne z rukou, pomáhá se kultuře přípravky, kterým se říká biologické. Jsou přírodního původu, jako extrakty rostlin, organismy, například roztoči, či škvoři, kteří dokáží zničit skoro všechny mšice. Pomáhají jim larvy zlatooček, pestřenek a tak dále. Pro jejich dospělce, kteří se živí nektarem, jsou pak v sadu připraveny kvetoucí rostliny.
Nejen sadem živ je ...
V dobrých letech sklidí Ing. Plíšek ze sadu až 50 tun ovoce. Část prodává ze dvora, část do bioprodejen. Vyrábí také biomošt. Zpracované a usušené plody dodává například společnosti Sluneční brána. Komoditu, která není vhodná k přímému odbytu (zhruba každé páté jablko), dodává královédvorské zoologické zahradě. Ing. Plíšek kromě ovocnaření působí také jako akreditovaný poradce pro ekologické ovocnářství a v oboru publikuje. Mimo to školí a vyučuje v kurzech.
Součástí letošní akce bylo také založení Klubu hrncařek a hrncařů, který sdružuje držitele ocenění. „Jsou to ti, kteří můj hrnec rok opatrovali, ošetřovali, oprašovali, měli někde vystavený. Každý z nich dostane takovouto průkazku člena klubu,“ vysvětlil Ing. Barták s tím, že členství nikoho k ničemu nezavazuje a bude záležet na členech, jakou náplň mu dají.
video: http://www.agroweb.cz/files/image/videa/bartak09.avi
