Díky pokročilým metodám pro detekci a analýzu mikropolutantů byl v posledních letech zjištěn výskyt léčiv v řadě složek životního prostředí včetně půdního prostředí. Příspěvek Prof. Ing. Radky Kodešové, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze zveřejněný v časopise Úroda si proto klade za cíl odpovědět na některé závažné otázky. Jak se léčiva do půdy dostávají? Jaký je osud léčiv v půdě a jaké faktory ovlivňují vstřebávání léčiv rostlinami? Jsou léčiva rostlinami skutečně vstřebávána? A nakonec, je ohrožení lidského zdraví aktuálním problémem?
Jak autorka uvádí, bylo jednoznačně prokázáno, že léčiva i jiné chemikálie v komunální odpadní vodě nejsou v čistírnách odpadních vod dostatečně odbourávány. Vyskytují se jak v přečištěné odpadní vodě, tak v čistírenských kalech. Dalším významným zdrojem kontaminace prostředí léčivy jsou statková hnojiva. Podíl veterinárních léčiv na kontaminaci prostředí se však díky tlaku odborné i laické veřejnosti na kvalitu potravin postupně snižuje.
V závěru článku prof. Kodešová potvrzuje, že léčiva mohou kontaminovat půdy i zemědělské plodiny, které jsou v nich pěstovány. Díky omezené translokaci mnohých léčiv v rostlinách a transformaci látek v rostlinách se snižuje riziko nechtěné konzumace těchto látek. Nicméně je nutné sledovat nejen primární léčivo, ale i jeho metabolity, které se mohou v rostlinách vyskytovat v několikanásobně vyšších koncentracích, než je koncentrace původní látky, uvádí autorka. Na závěr konstatuje: ano, existuje riziko plynoucí z konzumace některých léčiv obsažených v rostlinách pěstovaných v kontaminované půdě. Proto je nutné s produkty odpadového hospodářství, které léčiva obsahují, nakládávat velmi obezřetně.*
Další informace přináší článek zveřejněný v srpnovém vydání časopisu Úroda (8/2018, str. 83–84).
