Ošetřování travních porostů

Ošetřování travních porostů se doporučuje pozdě na podzim, a zjara po oschnutí porostu. S ohledem na to, že příspěvek vychází v listopadovém čísle, už toho na podzim na trvalých travních porostech moc nestihnete. Ale jedno přece jen – a to provzdušnit porosty po vlhkém roce, kdy na sklizně často došlo poté, co přestalo pršet, a půda pod koly těžkých souprav byla uježděna „na mlat“. Rovněž většinou vlhká půda na pastvinách byla ušlapávána.

Většina luk a pastvin nebyla řadu let obnovena, což se v současném klimatu odráží na jejich produkci a často i na kvalitě píce z nich sklízených. Vedle vyčerpaných rostlin trav či degradaci porostů se na nízké produkci podílí utužení půdy, a to nejen na těžkých půdách.

• Po loukách mnoho let jezdí stále těžší sklizňová technika.
• Suchá a horká jara a léta předchozích let omezily nejen růst nadzemní hmoty, ale i kořenů. Přirůstají-li kořeny minimálně, nepřibývá organické hmoty v půdě, mineralizace opadu z kořenů za sucha probíhá minimálně.
• S nízkým přírůstkem kořenů je nižší „ukládání CO₂“ do půdy.
• Bez výhrad omezuje růst travních porostů také omezené hnojení, úroveň výživy TTP většinou nesnese srovnání s porosty na orné půdě, a nemusí to být jen ekologickým hospodařením na travních porostech…
• Půdní strukturu a odolnost utužení ovlivňuje také pravidelné vápnění – v případě travních porostů je častější nevápnění. Mezi chovateli je ale stále více uvědomělých hospodářů, kteří se vápnění věnují a nepovažují ho jen za zvyšování nákladů. Vedle blahodárného vlivu na porosty a půdu pod nimi je důležitý také vliv dostatku vápníku v píci na zdravotní stav zvířat.

Teplé zimy a nízká sněhová pokrývka se podílí na poškozování porostů tam, kde jsou zvířata celou zimu na pastvinách; kolem příkrmišť a napajedel je porost rozšlapáván, na vzdálenějších částech pastviny neustálým přecházením zvířata při přepásání vlhký povrch nadměrně utužují. Bez silnějších mrazů nedojde k rozmrznutí a tím zlepšení struktury půdy pro zasakování a růst travního porostu. Zcela rozšlapaný porost na pastvině po usmykování a případné předseťové přípravě je nutné zaset, půda je prokypřena a zasakování srážek tak není problémem. Horší zasakování je na ušlapané části porostu.

Několik posledních let se objevují na trhu stroje, s jejichž pomocí je možné výrazněji provzdušnit porost a buď narušit utuženou svrchní část ornice, nebo dokonce hloubkovým kypřením narušit utuženou ornici i její podloží.

Na všech porostech téměř bez výjimky je možné použít tzv. provzdušňovací válce s ostřím až 17 cm dlouhým. Jsou dvojího druhu – s hroty rozřezávacími drn ve směru jízdy (český výrobce), nebo s hroty navařenými na válec napříč směru jízdy (například irský výrobce). Při prořezání drnu a podle hloubky ornice více než do její poloviny, nebo dokonce celého profilu na horších mělkých půdách, se docílí jednak lepšího zasakování srážkové vody – tedy udržení vody v půdě, zabrání se významně jejímu odtoku. Provzdušnění dále prospěje kořenům trav i jetelovin (dostatek vzduchu v půdě podpoří mj. symbiotickou fixaci dusíku).

V dlouhodobějším horizontu podpoří prořezání drnu odnožování trav, a tím prodlouží životnost a výnosnost porostu.

Na porostech založených na zatravněné orné půdě je možné zhutnění narušit pomocí hloubkového kypřiče. Zpravidla by následně po prokypření měla následovat obnova porostu, drn se kypřičem významně naruší a také dojde k vynesení různého podílu kamenů, které bude nutno sesbírat, nebo zapracovat při diskování nebo orbě zpět do půdy.