Největší odolnost k mrazům (mrazuvzdornost) má ozimé žito (až –25 i –30 °C), dále ozimé tritikale (až –20 °C), ozimá pšenice (–15 až –20 °C), ozimý ječmen (–12 až –15 °C). Velmi záleží na úrovni a době sněhové pokrývky, na odrůdě a na aktuálním stavu mrazuvzdornosti, který se během zimy mění.
Při větším poškození je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev. Orientační kritické počty rostlin podle stupně odnožení jsou následující: ozimá pšenice 350–400 odnoží na 1 m2, žito 300–350 odnoží, ozimý ječmen víceřadý 350–450 odnoží, ozimý ječmen dvouřadý 400–450 odnoží, tritikale 350–400 odnoží na 1 m2.
Metodiku stanovení životaschopnosti ozimých obilnin a řepky lze nalézt na stránkách Agrotestu fyto, s. r. o.
Vegetační období se během posledních dvaceti let (podle oblastí) prodloužilo o 15–25 dní. To s sebou s narůstajícími meteorologickými extrémy přináší i rostoucí riziko výskytu vegetačních mrazů a holomrazů.
Setí ozimů na podzim loňského roku (2022) se vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech a i díky občasným přeháňkám měly též poslední seté porosty po kukuřici a cukrovkách do začátku mrazivého prosince již dva až čtyři listy. Pro pokračující teplé počasí v září i říjnu a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšších výskytů křísků a mšic, byla u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin. Většina porostů byla na podzim ošetřena herbicidy, proto jen některé jsou slabě zapleveleny.
Více informací k tématu včetně regeneračního hnojení a ošetření porostů proti plevelům přináší článek Ing. Josefa Galla zveřejněný v týdeníku Zemědělec (11/2023). Článek se podrobněji zabývá také plísní sněžnou a paluškou travní.*
