Organická hnojiva jsou tradičně využívána v zemědělství ke hnojení polních plodin a trvalých kultur. Obsahuje všechny makroprvky, většinu mikroprvků, organické látky a mikroorganismy. Vlastnosti organický hnojiv jsou určovány vstupními materiály, ze kterých jsou vytvořeny a také procesy probíhající při jejich vzniku.
Tématem se v Úrodě č. 9/2023 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Jan Winkler, Ph.D., z Mendelovy univerzity. V tuhých organických hnojivech (hnůj, kompost) jsou obsažena semena plevelů. V chovech zvířat krmených objemnými krmivy pochází část semen plevelů ze zbytků krmiv, část prochází trávicím traktem zvířat a je přímo v mrvě. Zbývající část semen se do hnoje dostává v průběhu zrání nebo kompostování. Obsah semen plevelů je však velmi rozdílný. Údaje se pohybují v rozmezí 10 000 až 500 000 semen v 1 t hnoje. Pokud budeme předpokládat, že hnůj obsahoval 100 000 semen plevelů v 1 t, pak by při aplikaci hnoje v dávce 45 t/ha došlo k rozšíření 450 semen na 1 m2. Pokud by klíčivost plevelů činila 1 %, vzešlo by 4,5 nových rostlin plevelů na 1m2. V organických hnojivech bylo nalezeno velké množství různých druhů plevelů. Proto jsou organická hnojiva považována za prostředek pro šíření nových druhů plevelů.
V procesu kompostování nebo zrání chlévské mrvy dochází k řadě procesů, během kterých se rozkládá organická hmota působením mikroorganismů. Činnost mikroorganismů, vyšší teplota a vlhkost působí destruktivně na plody a semena plevelů. Mimo jiné je velmi důležitá i délka trvání tohoto procesu.
V rámci pokusu, který hodnotil vliv délky zrání na plody a semena vybraných druhů plevelů, byla semena plevelů uložena do chlévského hnoje skotu do hloubky 1 m. Plody a semena plevelů byly uloženy v silonových sáčcích po 50 kusech ve čtyřech opakováních.
První varianta semen byla v hnoji ponechána jeden měsíc, semena ve druhé variantě byla v hnoji ponechána tři měsíce a ve třetí variantě byla semena plevelů v hnoji po dobu šesti měsíců. Po uplynutí stanovené doby byla semena vyzvednuta a byl spočítán počet celých a výrazně nepoškozených semena.
Z výsledků pokusu vyplývá, že doba jednoho měsíce v procesu zrání chlévského hnoje jen velmi omezeně snížila počet semen plevelů. Ve druhé variantě, to znamená působení po dobu tří měsíců, již došlo k poklesu nenarušených semen. Ovšem jsou zde patrné výrazné druhové rozdíly. Období šesti měsíců již způsobilo výrazný pokles nenarušených semen u všech sledovaných druhů. Přesto si některé druhy plevelů udržely počet celých semen kolem 30 %, uvádí autor.*
Foto: Lebeda lesklá (Atriplex sagitata) Foto Jan Winkler
