Po úspěšném loňském roce, kdy bylo dosaženo velmi dobrých hektarových výnosů ozimé řepky a ceny téměř všech zemědělských komodit vyšplhaly na historická maxima, přišlo letos vystřízlivění. Nejenže nadějné porosty řepky plošně poškodila hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), ale rozčarování přineslo také snížení výkupních cen semen, které v průběhu října klesly na 8000 Kč/t. Několikanásobně naopak narostly ceny hnojiv, pesticidů a energie. Přesto tato komodita při průměrném výnosu a rozumně vynaložených nákladech zabezpečuje tvorbu zisku.
Během vegetačního období 2007/2008 se v laboratorních testech objevily první příznaky rezistence jednoho z nejdůležitějších škůdců řepky blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) vůči pyretroidům. Jak uvedl Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), nejmenší mortalita škůdce po aplikaci pyretroidů byla zjištěna v severozápadních Čechách, mírně snížená v západních, naopak vzorky z východních Čech příznaky rezistence nevykazují.
V letošním roce dosáhli pěstitelé na ploše větší než 330 000 ha průměrného výnosu ozimé řepky 2,97 t/ha. „Šlo tedy o úspěšný rok. Ještě na jaře po vyhodnocení porostů jsme však výnosy odhadovali na 3,5 t/ha,“ vysvětlil ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) Ing. Martin Volf na 25. vyhodnocovacím semináři Systému výroby řepky. Ten se již po patnácté konal v Hluku u Uherského Hradiště. Jeho pořadatelé jsou SPZO, s. r. o., a akciová společnost Dolňácko Hluk.
Významný vliv počasí
V důsledku dlouhého a vlhkého podzimu 2007 zaznamenali pěstitelé řepky přerůstání porostů. Podle Ing. Volfa celý podzim ovlivnilo zářijové počasí. Srážky v týdenním období dosahovaly 400 – 800 % normálu a způsobily zejména u později setých porostů proplavení účinné látky clomazone ke kořenům rostlin a následnou fytotoxicitu (typické projevy na listech). Zima byla naopak mírná, přímořská, a řepka postupně obnovila vegetaci. Někteří pěstitelé dokonce v únoru přihnojovali. Zaorávky plodiny nepřesáhly jedno procento, což je podle Ing. Volfa pro naše podmínky atypické. „Při normálním průběhu zimy se zaorávky pohybují kolem pěti procent,“ dodal.
Jak dále připomněl, jarní období se vyvíjelo velmi dobře. Zlom však nastal ve druhé polovině května. Vydatný déšť na celém území České republiky a následné vyšší teploty byly základem pro rozvoj houbových chorob, které se staly nejsilnějším negativním faktorem roku 2008.
Příčiny snížených výnosů
Na většině lokalit byl podle Ing. Jaromíra Šarouna z SPZO snížený výnos řepkových semen až o jednu tunu na hektar. Na otázky: Co se v porostech řepky stalo? Co mohlo být příčinou propadu výnosu? – není podle něj odpověď jednoznačná. Velkou měrou k negativní situaci bezesporu přispěl vysoký tlak infekčních chorob, zejména hlízenky, avšak Ing. Šaroun stejný, možná významnější vliv přičítá výživě porostů.
Choroby se v porostech vyskytovaly již od podzimu. Chladné a vlhké počasí v září přispělo k rozvoji fómové hniloby (Phoma lingam). Zásadním problémem letošního ročníku byl však velký výskyt méně běžných forem infekce hlízenkou. K primární i sekundární (z drobivého mycelia pocházejícího z časně primárně napadených rostlin) došlo v období plného květu. Ing. Šaroun uvedl, že primární způsob infekce, tedy prorůstání mycelia ze sklerocií lokalizovaných v povrchové vrstvě půdy do kořenů, vykazovalo 30 – 40 % hlízenkou napadených rostlin. Nouzové dozrávání porostu postupuje při tomto typu infekce z důvodu přerušení příjmu živin a vody velmi rychle. Klasická fungicidní ochrana má nízký účinek, a proto Ing. Šaroun jako preventivní opatření doporučil dodržovat odstup při pěstování řepky a ostatních hostitelských rostlin nebo aplikovat přímo na půdu přípravek Contans WG (před setím či efektivněji po sklizni infikovaného porostu).
Při ošetření sekundárního napadení porostů hlízenkou sehrály důležitou roli srážky, které způsobily posun aplikací fungicidů. Jak ovšem Ing. Šaroun upozornil, pokud není možné z jakýchkoli důvodů ošetřit porosty v optimálním termínu, je lepší aplikovat fungicidy dříve či později než vůbec.
Výskyt hlízenky podle RNDr. Tomáše Spitzera, Ph.D., ze Zemědělského výzkumné ústavu Kroměříž (ZVU) v posledních pěti letech gradoval a v roce 2008 dosáhl v pokusech ZVU neuvěřitelné míry napadení – téměř 70 %. K významné infekci chorobou přispělo také polehnutí porostů v důsledku velkých dávek dusíkatých hnojiv. „Jejich vysoký příjem v době odkvétání vedl k tvorbě řídkých, méně odolných pletiv,“ uvedl Ing. Šaroun a upozornil, že v prostředí zvýšeného infekčního tlaku houbových chorob to mohla být jedna z příčin nouzového dozrávání porostů.
RNDr. Spitzer dále zdůraznil škodlivý potenciál verticiliového vadnutí (na řepce se vyskytuje druh Verticillium longisporum), které podle výsledků z Německa může redukovat výnos o 25 – 50 %. „V České republice je patogen často zaměňován s jinými chorobami,“ upozornil.
Skladba živin a cena
Řepka je jednou z nejnáročnějších zemědělských plodin, která velmi dobře reaguje na vyrovnaný obsah živin v půdě. Jak vysvětlil Ing. Petr Markytán, regionální agronom SPZO pro jižní Čechy, zdražení hnojiv velmi negativně působí na udržování půdní úrodnosti. První úsporná opatření se podle něj většinou týkají fosforečných a draselných hnojiv a omezení vápnění. Přitom již v současné době při porovnání se světem používáme výrazně větší podíl dusíkatých hnojiv (průměr svět: 59 % N hnojiv, 24 % P2O5, 17 % K2O, ČR: 73 % N hnojiv, 16 % P2O5 a 11 % K2O).
Ing. Šaroun upozornil na negativní důsledek zbytkového dusíku v půdě po předplodině v podzimním období minulého roku. „U řepky založené v agrotechnickém termínu se to projevilo tvorbou velkých listů s dlouhými řapíky. Porosty byly již při dosažení šestého pravého listu zapojeny a teprve v této době se aplikovaly regulátory růstu,“ vysvětlil. Nedostatek světla, konkurence mezi orgány rostlin a v důsledku toho nepoměr mezi fytohormony vedly mimo jiné k redukci výnosotvorných prvků porostu.
Minerální hnojiva jsou vedle pesticidů jednou z nejvyšších nákladových položek spotřebovaného materiálu. V současné době podle Ing. Markytána zaujímají 36 % z celkových nákladů. Pokud by ovšem zůstala intenzita pěstování řepky a cena surovin na úrovni roku 2007/2008, zvýšil by se podíl minerálních hnojiv na materiálových nákladech na 48 %.
Vyhodnocení pěstitelského roku
Konečná produkce po započítání jarní řepky dosáhla podle odhadu SPZO přibližně jeden milion tun s průměrným výnosem 2,94 t/ha. Výsledky členů svazu se již tradičně od celkového průměru výrazně lišily. Na ploše 157 205 ha podle Ing. Volfa dosáhli průměrného výnosu 3,21 t/ha, tedy již šestého třítunového ročníku v historii Systému pěstování řepky.
„Výnos v jednotlivých regionech byl v letošním roce dosti vyrovnaný,“ řekl Ing. Volf. Loňského vítěze, severomoravský kraj, ve kterém se výnos snížil o 11 % v porovnání s rokem 2007, vystřídal ve vedení východočeský. Mezi další regiony s nižší sklizní proti loňskému roku patří jihočeský (–7 %) a západočeský (–18 %).
Významné, velké odrůdy podobně jako loni zaujímaly téměř 60 % pěstitelské plochy ozimé řepky. Letos se do této kategorie s výměrou nad 5000 ha probojovalo sedm materiálů. Jak uvedl Ing. Volf, tato skupina nezaznamenala příliš velké změny. Nejlépe si vedly hybridy Exagone (nahradil Exekutive) a Baldur, jejichž výnosový průměr o 9,2 % překonal průměr liniových odrůd (od nejlepšího: Ontario, Californium, Digger, Baros, Jesper).
Ve skupině středních odrůd (osevní plocha 500 – 5000 ha), které s počtem 41 odrůd a hybridů výrazně převyšují první kategorii, překvapily liniové odrůdy Ladoga, Remy, Astrid a Labrador. „Ty se díky vysokému výnosu dostali na úroveň hybridů,“ vysvětlil Ing. Volf. Zhodnocení výsledků velmi malých odrůd s plochou pod 500 ha není objektivní, a proto nebyly na semináři prezentovány.
Výhled do budoucna
Jak zaznělo na semináři v Hluku, ačkoli je většina pěstitelů se současnou cenou olejnin nespokojena, z hlediska historického patří stále k nejvyšším. Pozitivně by se v následujícím roce mohly vyvíjet i ceny hnojiv. Podle Ing. Markytána o tom vypovídá prozatím malý propad cen dusíkatých a fosforečných hnojiv v Německu. Odbyt semen by měl být také zajištěn, neboť společnost Preol, která je dceřinou firmou holdingu Agrofert, staví v Lovosicích provoz na zpracování řepkových semen s roční kapacitou 400 000 t.
Klíčové informace:
● Silný infekční tlak houbových chorob způsobil výnosové ztráty ozimé řepky.
● S celkovým výnosem semen jeden milion tun se letošní rok řadí k úspěšným.
● Růst cen vstupního materiálu a naopak pokles cen zemědělských komodit může znamenat závažný problém pro zemědělství.
