Ochrana rostlin možná projde v dohledných letech výraznou změnou. Směrnice č. 91/414/EHS, která se týká přípravků na ochranu rostlin, prošla revizí a orgány Evropské unie v současné době projednávají předpisy, které ji nahradí. Podle některých odhadů se ale změny negativně podepíše na evropském zemědělství. Podle nejpesimističtější varianty z trhu zmizí 85 procent účinných látek, což přinese zhruba třicetiprocentní pokles produkce hlavních komodit.
Tiskovou konferenci, která o těchto skutečnostech informovala, svolala Česká asociace ochrany rostlin (CCPA), která sdružuje prodejce a výrobce zemědělské chemie. Mimo jiné prezentovala ekonomickou studii nezávislého italského ústavu Nomisma, který spočítal dopady současné i budoucí legislativy na evropské zemědělství.
Tři v jednom balíčku
Novelizace proběhne formou dvou nařízení a jedné směrnice, o kterých hovořil Ing. Pavel Minář ze Státní rostlinolékařské správy. Popsal také pozici České republiky k těmto změnám.
V principu bez větších problémů proběhla podle něj příprava obou nařízení. Nařízení k uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin by mělo přinést zvýšení ochrany zdraví a životního prostředí, zlepšení podmínek společného trhu (zonální hodnocení, ale nikoliv registrace; snadnější registrace přípravků na ochranu rostlin do minoritních plodin) a rychlejší rozhodování úřadů. Členské země by se například mohly součastně podílet na povolování přípravků na ochranu rostlin (POR) a snáze si uznávat nové registrace nebo jejich zrušení. Druhé nařízení se týká statistiky přípravků na ochranu rostlin. Česká republika má stejně jako ostatní členské státy většinu požadovaných ustanovení již ve svojí legislativě zakotvených.
Spory ale provázejí směrnici o udržitelném používání POR. Jak shrnul Ing. Minář, měla by omezit závislost na chemické ochraně a minimalizovat rizika pro zdraví lidí a životní prostředí, spojená s jejich používáním. Zakotvila by do určité míry povinné dodržování zásad integrované ochrany a zapojení veřejnosti do rozhodování o koncepčních krocích, které by bylo spojené s větší informovaností. Nově by například umožnila prodej přípravků pro profesionální použití jen proškoleným uživatelům, kteří by získali certifikát.
Jedním ze sporných bodů je letecká aplikace. Ta by byla zřejmě zakázaná s možností výjimek. Žadatel by zřejmě musel na příslušném oddělení SRS prokázat, že není jiná možnost, jak plodinu ošetřit, případně že má tento způsob aplikace menší rizika oproti pozemní aplikaci. Zda se mu to podaří, není jisté a bude zřejmě záviset na konkrétní národní aplikaci směrnice a přístupu SRS. Česká republika přitom podle Ing. Mináře leteckou aplikaci omezovat nechce a nestojí o další zvyšování administrativy spojené s povolováním konkrétních ošetření. Kromě toho by se měla omezit chemická ochrana v okolí vodních toků, kolejí, silnic a na veřejných prostranstvích či chráněných oblastech (v posledních dvou případech se uvažuje o zákazu).
„Praktické dopady směrnice jsou závislé na tom, jakým způsobem ji členské země převezmou do národních předpisů. Je hodně obecná,“ zdůraznil Ing. Minář. Jednotlivé státy by měly zpracovat národní plány redukce rizik z použití přípravků (spotřeby), které by měly do roku 2013 předložit komisi. Co ale vzbuzuje největší obavu jsou takzvaná cut-off kritéria, která zakazují aplikaci účinných látek s konkrétními vlastnostmi.
Česká republika podle Ing. Mináře souhlasí s principy návrhů a zjednodušením procedur, zvýšení ochrany zdraví lidí za zachování současných možností pro zemědělce. Trvá ale na rozhodování založeném na odborných hlediscích. „Politický přístup k řešení Česká republika příliš nepodporovala,“ zdůraznil Ing. Minář.
„Katovská“ kritéria
„V současné době je hodnocení účinných látek založeno na posuzování rizika. Vezmeme vlastnosti přípravku, tedy nebezpečnost, a na druhé straně expozici, tedy vystavení osob nebo organismů této látce. Když se to zkombinuje, vychází riziko. Pokud má přípravek negativní vlastnosti, ale expozice je omezená, jsme ochotni akceptovat jeho uvedení na trh,“ uvedla Ing. Minář. Jak dodal, cut-off kritéria se zaměřují pouze na vlastnosti přípravku a neberou v úvahu expozici. Na základě návrhu Evropské komise (EK) by se měly zakázat látky CMR (karcinogenní, mutagenní, reprodukčně toxické), endogenní disruptory (ničící nebo narušující hormonální systém člověka) a takové, které vykazují určitý stupeň perzistence a bioakumulace. Evropský parlament (EP) k nim navíc přidal látky neurotoxické, imunotoxické a ty, u kterých jedovatost pro včely překračuje určitou úroveň.
„Pokud by se podle stejných kritérií hodnotila slivovice, musel by se její prodej zakázat,“ tvrdí ale Euros Jones z Evropské asociace ochrany rostlin (ECPA) s tím, že kritéria jsou příliš přísná. Nevyhovělo by jim totiž 210 účinných látek, což představuje 85 % trhu. Jak popsal, pokud by se prosadily představy komise, z trhu by zmizelo 9 – 25 % účinných látek, což přestavuje 13 – 33 % obratu při obchodu s nimi. Verze parlamentu by smetla 67 – 86 % účinných látek, tedy 71 – 90 % obratu.
Skupina insekticidů by přišla o všechny pyretroidy, organofosfáty, karbamáty a většinu neonikotinoidů (až 97 % úč. l). Z fungicidních účinných látek by zmizely triazoly, dithiokarbamáty a množství strobilurinů (až 90 % úč. l.). Herbicidní látky by zaznamenaly relativně nejmenší dopad, zákaz by postihl v nejhorším případě 55 – 81 % účinných látek. „Nemohu se vyjadřovat k uvedeným číslům, Evropská komise si nechala vypracovat jinou analýzu, která je mnohem optimističtější,“ uvedl Ing. Minář.
Komise předložila druhý upravený návrh směrnice v březnu 2008, parlament k němu v prvním čtení schválil 247 pozměňovacích návrhů. Jak uvedl evropský poslanec Mgr. Hynek Fajmon, komise z nich ale polovinu odmítla a připravila revidovanou verzi. Zastává názor, že namísto úplného zákazu by některé látky by se měly postupně nahrazovat méně nebezpečnými substituty.
Druhé čtení v Evropském parlamentu by mělo proběhnout na konci roku. Jak dopadne, lze podle něj velmi těžko předpovědět. „Nová legislativa je především produktem snahy zelených a socialistických poslanců o regulaci,“ dodal Mgr. Fajmon. Prezentuje se jako ochrana spotřebitele.
Potravinová závislost a rezistence
Jaké by taková legislativa měla dopady? ECPA upozorňuje, že nemožnost střídat účinné látky by s největší pravděpodobností přinesla rychlý nárůst rezistence původců chorob a škůdců a snížila by se efektivita produkce. Asociace v tomto bodě argumentuje studií nezávislého italského výzkumného ústavu Nomisma, jejíž vypracování zadali výrobci POR. Vyplývá z ní, že do roku 2020 by v důsledku přijetí novely směrnice č. 91/414/EHS poklesla unijní produkce pšenice o 29 %, brambor o 33 %, vína o 10 % a obilovin o 20 %.
Nicméně studie také ukazuje, že plná aplikace současně platné směrnice přinese do roku 2012 pokles produkce pšenice o 29 %, brambor o 20 %, vinných hroznů o 17 % a obilovin o 25 %. Znamenalo by to zároveň snížení soběstačnosti u uvedených komodit o na zhruba 70 – 80 % a výrazný nárůst dovozů (což je rizikové právě v současné době, kdy cena surovin roste a nabídka klesá). Importované komodity by podle asociace byly jednak dražší, jednak by pocházely ze zemí, kde tato striktní pravidla neplatí (což znevýhodňuje jak tuzemské producenty, tak spotřebitele). Nelze vyloučit ani ošetřování přípravky horší kvality. Nekvalitní pesticidy by se také mohly dostávat na evropský trh formou černých dovozů.
Studie dále upozorňuje, že jedním z dopadů nyní platné směrnice č. 91/414/EHS byl výrazný pokles množství účinných látek prodávaných na trhu EU (od roku 1993). Celkem 57,2 % ze všech účinných látek (dohromady 1101 účinných látek), které podléhají revizi, již bylo vyloučeno ze zařazení na Přílohu 1 uvedené směrnice (nebudou se smět používat) a 27,6 % jich stále čeká na zhodnocení. Pro použití v EU je zatím zařazeno 167 účinných látek, uvádí Nomisma.
Dále lze počítat s tím, že by se zpomalilo uvádění nových přípravků na trh, protože by chemické firmy přišly o část svých zisků. Z nich podle ECPA ale investují zhruba 200 milionů eur na vývoj jednoho přípravku.
Konečný verdikt teprve padne
Prozatím se předpokládá, že všechny tři právní normy budou schváleny v únoru až březnu 2009 (kdy bude ČR předsednickou zemí EU) a účinnosti nabudou mezi zářím a listopadem 2010, uvedl Ing. Minář. Politické dohody by ale podle poslance Fajmona mělo být dosaženo letos, 19. května. Dodal, že názor členských států v otázce podpory rozšíření seznamu zakázaných produktů je zatím roztříštěn. K přehlasování stanoviska komise k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu je ale v tomto případě potřebná jednomyslnost. Názory politických skupin parlamentu podle něj sahají od zákazu většiny přípravků po obavu z ohrožení budoucnosti evropského zemědělství, pokud by k zvažované redukci došlo. „Lobby nevládních organizací je mnohem silnější než lobby producentů,“ zdůraznil v této souvislosti Mgr. Fajmon.
Vývoj v této oblasti mohou také ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu a nové složení Evropské komise, připomněl Ing. Jaroslav Humpál z výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, který hovořil o dopadu směrnice na české zemědělství.
