Průběh počasí byl nejen mezi zemědělci jedním z nejdiskutovanějších témat prvních měsíců letošního roku. Překvapoval každý měsíc. Zima byla na velké části našeho území od vánočních svátků 2023 prakticky beze sněhu, neboť srážky byly nepřekvapivě v nižších a překvapivě i ve středních polohách prakticky jen kapalné. Na většině zemědělských půdách tak chyběla izolační schopnost sněhové pokrývky pro ozimé plodiny. V této souvislosti je nutné podotknout, že již pěticentimetrová vrstva sněhu výrazně snižuje působení nízkých teplot a 20 cm vysoká sněhová pokrývka téměř eliminuje účinky i silných zimních mrazů. Informuje o tom v časopise Úroda (8/2024) prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno, a Mendelovy univerzity v Brně společně s kolektivem dalších autorů.
Naštěstí nepřišly žádné dramatické holomrazy a ty v období 8.–10. 1. s minimálními teplotami kolem –16 °C porosty poškodily jen lehce a většinou následovala jejich dobrá regenerace. Ozimům výrazně pomohla i vysoká vlhkost půdy v celém profilu 0–100 cm, která umožnila vedení tepla z vyšších hloubek na povrch. Půda promrzla jen při povrchu. Průměrná teplota půdy v 5 cm neklesla na většině našeho území pod –1,5 °C (větší škody jsou pod –2,5 °C). V profilu 10–100 cm byly teploty půdy kolem +5 °C. Obvykle platí, že absence sněhu hrozí přerůst v nebezpečí nástupu jarního sucha. Nejen zemědělci, ale i hydrologové poukazovali v průběhu zimy na minimální akumulaci tohoto zásadního zdroje vody pro jarní vegetaci. Ale i tato poměrně závažná hrozba se kromě několika regionů (hlavně v jižních, ale i severozápadních Čechách) nenaplnila a do začátku jara jsme i přes minimum tajícího sněhu vstupovali na velké části našich zemědělských půd s nasyceným půdním profilem, uvádějí autoři článku.
Jak dále informují, již koncem února a prakticky celý březen se vyskytovaly letní teploty a počátkem dubna (7. 4.) jsme zaznamenali vůbec nejčasnější tropický den (teplota vystoupí nad 30 °C) v historii, když v Českých Budějovicích byla naměřena maximální teplota 30,9 °C. I kvůli fakticky letním teplotám, jež přetrvávaly celou první polovinu dubna, byly teplotní sumy, které řídí nástupy fenologických fází vegetace, naplněny v rekordně krátké době a první květy se u většiny rostlinných druhů objevily zhruba o čtyři týdny dříve než obvykle.
Bohužel se stalo to, co nás poslední dekádu provází každý rok, i když letos v daleko větší intenzitě. Jedná se o dopady vegetačních mrazů. Jejich první vlna, která se vyskytla kolem 18. 3., byla jen mírnou předzvěstí vpádu studeného vzduchu o měsíc později. Ve dnech od 18. 4. do 24. 4. byly teplotami výrazně pod nulou velmi významně poškozeny vinohrady a ovocné stromy.
Pro letošní vývoj klimatu má podle autorů článku zásadní význam další fakt. Měsíc červen 2024 byl celosvětově vyhodnocen jako již třináctým po sobě jdoucím nejteplejším měsícem v řadě. V atmosféře je nebývalé množství naakumulované energie. A také prohřátí evropské pevniny bylo velmi silné, přísun oceánického vzduchu rychlý, jeho ohřátí vyvolalo poměrně silné stoupající proudy a máme tu jednu z příčin, proč je již od května ve střední Evropě velmi vysoká bouřková aktivita doprovázená nejen intenzivními srážkami, ale i velkým množstvím elektrických výbojů. A nezapomeňme, že letošní jaro se v Evropě projevily dopady velmi extrémního jevu El Niño. Ten rovněž přispěl k zesílení průniku studenějšího a vlhkého vzduchu od severozápadu a na většině našeho území (kromě Liberecka či Polabí) k větší srážkové aktivitě.
Více informací i k výhledu na letošní léto se dočtete v časopise Úroda (8/2024).*
Úvodní mapa: Výhled průměrné odchylky teploty vzduchu (°C) ve 2 m nad zemí od průměru 1993–2015 na srpen–září–říjen 2024 pro Evropu Zdroj: climate.copernicus.eu, model ECMWF (European Climate Midle Range Weather Forecast)
