V letech 2017 a 2018 byla ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV) hodnocena reakce 12 vybraných registrovaných odrůd ozimé pšenice (Annie, Rebell, Bohemia, Matchball, Tobak, Vanessa, Arkeos, Genius, Turandot, Julie, Patras a Dagmar) v pokusech s umělou infekcí původci stéblolamu pšenice a zakrslé snětivosti pšenice. Výsledky z pokusů se stéblolamem byly porovnány s výsledky testování odrůd pšenice na přítomnost genu rezistence Pch1 pomocí STS markeru Xorw1. Pro hodnocení reakce odrůd na sněť zakrslou byla použita metoda umělé infekce povrchu půdy teliosporami sněti. U pokusů se stéblolamem byly rostliny inokulovány myceliem původců.
Podle odborníků z VÚRV je úroveň napadení odrůd ozimé pšenice stéblolamem a snětí zakrslou v jednotlivých letech proměnlivá. Z pokusů s umělou infekcí, provedených stejným způsobem v obou letech testování vyplývá, že vliv na úroveň infekce mají i další faktory, především klimatické podmínky v jednotlivých letech.
Jak dále z pokusů vyplynulo, méně náchylné k sněti zakrslé byly odrůdy Arkeos, Rebell, Genius a Dagmar. Nejnižší napadení stéblolamem prokázaly odrůdy Annie a Rebell, které jsou nositeli genu rezistence ke stéblolamu Pch1. Odrůda Rebell měla nižší napadení oběma patogeny.
Přestože autoři pokusu zaznamenali nižší napadení některých odrůd snětí zakrslou i stéblolamem, pro zajištění účinné ochrany proti sněti zakrslé je zatím stále nejefektivnějším prostředkem používání certifikovaného osiva mořeného speciálními přípravky určenými na sněť zakrslou. Ochrana proti stéblolamu je založena na včasné detekci patogenu a chemickém ošetření počátkem sloupkování.
Tyto informace jsou součástí článku publikovaného v časopise Úroda (12/2018, str. 15–18). Autory textu jsou RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
